Není to však jediný druh, který do zdejší přírody nepatří a vyloženě jí škodí. "Za nežádoucí vetřelce tady považujeme i mývala severního, norka amerického a nutrii," říká Petr Koubek z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Téměř všichni tito vetřelci se na jižní Moravu dostali z chovů. Buď z nich utekli, nebo je lidé záměrně vypustili.
"Často to byli i ochránci přírody, kteří chtěli zlikvidovat kožešinové farmy. Jenže tím udělali víc škody než užitku. Tato zvířata žijící ve volné přírodě vytěsňují naše původní druhy. Jsou jejich potravním konkurentem a navíc přenášejí některé nemoci. Ač to zní hodně nepěkně, měla by se likvidovat na potkání," říká zoolog.
Nutrie řádí i na Svratce
Nutrie pochází z jižní Ameriky a na farmách se začala chovat kvůli kožešině i masu již v 19. století, nejprve v severní Americe a pak i v Evropě. Dnes už zaplavila takřka celý svět a velké problémy s ní mají hlavně Japonci, Číňané i jihoevropské státy. Netrápí jen Antarktidu a Austrálii.
Nutrie se chovaly i na jižní Moravě a dnes žijí ve volné přírodě například v okolí Brna či na řekách Svratce i Svitavě.
"Sledujeme lokality, ve kterých se vyskytuje, a zjistili jsme, že nutrie letošní zima dost zdecimovala. V mrazech jim umrzají ocasy i končetiny a hynou," vysvětluje Koubek.
Psík mývalovitý přiběhl z Ruska
Psík mývalovitý sice patří do čeledi psovitých, ale štěkat neumí. Pochází z východní Asie a jeho stěhování na Západ začalo poté, co se začal chovat na kožešinových farmách v evropské části Ruska.
I on do přírody utekl nebo se záměrně vypouštěl hlavně v Bělorusku. Zamířil si to odtud do Polska a pak mimo jiné i k nám.
Podobá se lišce, ale s ní si moc nekonkuruje, protože je spíš na rostlinnou potravu. Nepohrdne zbytky kukuřice a některými plody a kořínky. Žádný vegetarián to však není, loví i drobné živočichy a krmí se nejen mláďaty ptáků, ale i jejich vajíčky.
Zatímco na jižní Moravě se jakoby psíci mývalovití teprve rozkoukávají, třeba ve Švédsku s nimi už mají docela vážné potíže, vytlačil jim tam místní jezevce. A někteří přírodovědci upozorňují, že může přenášet nebezpečnou vzteklinu a prašivinu.
Mýval severní? To je pohroma!
Mýval severní už dost řádí v sousedním Kroměřížsku a šíří se odtud i na jižní Moravu.
"Je s ním obrovský problém, protože je velmi inteligentní. Loví i drobné ptáky a je schopna zlikvidovat jejich celé populace. Předními tlapkami dosáhne do dutin stromů, ve kterých ptáci hnízdí a vybere z nich všechno," říká Koubek.
Ve volné přírodě se mýval severní objevil jako první v Německu. Nevypouštěl se z velkochovů, spíš se tam dostal tak, že si lidé pořídili roztomilého medvídka a když se jim přestal líbit, pustili ho na svobodu.
Vůbec nejhorší je norek americký
"Choval se po tisících kusech na kožešinových farmách. Například ve Francii jich odpůrci chovu kožešinových zvířat vypustili najednou kolem čtyřiceti tisíc. Na jižní Moravě se už vyskytuje běžně. Žije na řece Jihlavě, Oslavě a máme zprávy, že byly uloveny i u Židlochovic," vyjmenovává Koubek.
V kraji škodí hlavně tím, že je potravním konkurentem původních druhů jako je třeba tchoř nebo lasice hranostaj. A "vyžírá" i ptáky, ryby a raky. Na jižní Moravě existují lokality, kde norek americký zlikvidoval populaci chráněného rak kamenáče.
I když zmínění vetřelci, odborně se jim říká invazní druhy, škodí, v podstatě tady mají klidné živobytí.
"V Česku to máme tak, že i když by je myslivci měli střílet na potkání a dnes by jim za to byli vděčni i ochránci přírody, tak z nějakých podivných důvodů je může lovit jen myslivecký hospodář a stráž. Tedy asi jedna setina všech myslivců," dodává Koubek.
