Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: AP

V mrazech se lidem špatně dýchá, na 18 místech škodliviny přesahují limity

  • 5
Drobný prach, který na sebe váže těžké kovy a rakovinotvorné látky, ohrožuje v mrazivých dnech zdraví více Jihomoravanů než obvykle. Podle Evropské komise dokonce v 18 městech v kraji ovzduší dlouhodobě obsahuje více škodlivin, než povolují normy. Je to dokonce na více místech než v Ústeckém kraji.

Proč se v některých dnech špatně dýchá třeba ve Slavkově u Brna? "Je to tím, že jsme v údolí a nad městem se znečištění déle udržuje. Je to někdy vidět z kopce Urbánek. Jako by bylo v oparu nebo pod pokličkou," popsal slavkovský starosta Ivan Charvát.

Velké znečišťovatele ovzduší Slavkov u Brna nemá a do města je nechce pustit ani v budoucnu. "I proto jsme už dvakrát odmítli stavbu bioplynové stanice. Aby ovzduší nezatížil její provoz i zvýšená doprava," dodal starosta.

Hustopeče dusí kamiony, zkoušejí se jich zbavit

V budoucnu chce Slavkov vybudovat silnice v severní a jihozápadní části, aby odvedly další dopravu z obytných částí. Aktuálně však nyní řeší kamiony, které začaly sjíždět z obchvatu už u Penny marketu.

"Jejich průjezd městem souvisí se stavbou motokrosové dráhy ve

zhoršené ovzduší

V osmnácti obcích Jihomoravského kraje se opakovaně porušují limity pro znečištění prachem a oxidem dusičitým. Jsou proto uvedeny v seznamu, kterým Evropská komise dovoluje Česku prodloužit lhůtu na přijetí opatření, aby se znečištění ovzduší snížilo.

Vážanech nad Litavou. Mohly by sice vyjíždět z obchvatu až u odbočky na Čejč, ale mají tam nyní problém rozjet se do kopce, a tak raději projíždějí městem. Řešíme nyní, jak jim to zakázat," uvedl slavkovský starosta.

O podobný zákaz se pokoušeli v Hustopečích. I ty jsou na tapetě Evropské komise. "Jenže jsme zjistili, že to není jednoduché, žádný odbor dopravy o tom nechce slyšet," uvedl hustopečský starosta Luboš Kuchynka. Tak na to zkouší jít jinak.

"Zapojil jsem se do iniciativy starostů a dopravní federace a chceme tlačit na stát, aby pro nákladní vozidla zpoplatnil i silnice druhé a třetí třídy. Aby už řidiči neměli důvod sjíždět z dálnic," podotkl Kuchynka.

Lidé pálí v kotlích, co se dá

V seznamu obcí, které překračují limity, se ocitly také Pohořelice. "Přiznám se, že ani nevím, že máme takový problém. Nikdo nás na to neupozornil," říká pohořelický místostarosta Miroslav Novák.

Přesto se podle něj Pohořelice snaží čistotu ovzduší zlepšit. "Plynofikujeme další části města, aby ubylo míst, kde se ještě topí tuhými palivy," dodal místostarosta.

Blanskem se unie nezabývá a i podle tamního starosty Lubomíra Toufara obyvatelé dýchají poměrně čistý vzduch. "Spíš tento problém vnímám, když vyjedu do některých vesnic. Z komínů se někdy dýmí, jako by snad lidé v kotlích pálili gumáky," uvedl blanenský starosta. Připustil, že se s tím už setkal také v Blansku, ale velmi ojediněle.

V Bosonohách si obyvatelé sami pořídili měřicí přístroj

Některým lidem není jedno, co dýchají, a v Brně-Bosonohách si dokonce skupina obyvatel kvůli tomu pořídila měřicí přístroje.

"Používáme je už druhým rokem. Město sice u nás také měřilo, ale jen mobilní stanicí a my chceme dlouhodobější výsledky," uvedla

kde se měří

Český hydrometeorologický ústav sleduje znečištění ovzduší na 78 místech kraje. V Brně sleduje 36 lokalit, na Blanensku dvě, na Brněnsku dvě, na Břeclavsku devět, Hodonínsku 25, Vyškovsku dvě a Znojemsku dvě.

Vdechování prachu zhoršuje funkci plic a působí negativně na srdečně-cévní systém. Onemocnění pak vedou k vyšší úmrtnosti.

předsedkyně sdružení Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Bosonohách Marie Špačková.

Podle ní tak mají důkazy o tom, že limity se u nich velmi často překračují. Pro sdružení jsou to argumenty, proč se například brání stavbě silnice R43 přes Bystrc. "Vyvolalo by to v našem okolí stavbu dalších komunikací a situace by se ještě více zhoršila," vysvětluje Marie Špačková.

Někteří odborníci tvrdí, že znečištěné ovzduší není neřešitelný problém. Například brněnská Veronica posbírala zkušenosti ze světa, kterými by se mohla inspirovat i jihomoravská města.

"Například Brno by stejně jako desítky německých měst mohlo zavést nízkoemisní zóny, do kterých mohou vjet jen automobily splňující určité emisní limity nebo snížit na některých silnicích rychlost, aby doprava byla plynulejší a netvořily se zácpy," uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.