Keltská usedlost Isarno

Keltská usedlost Isarno - Isarno není žádnou "mrtvou osadou", okolo objektů se rozprostírají symbolická hospodářství | foto: Jan Doubravnický, iDNES.cz

V průmyslové zóně už kdysi vyráběli Keltové

  • 0
Tak trochu mylně se někdy lidé domnívají, že když se staví nové závody v průmyslové zóně, takzvaně na zelené louce, dostává se výroba do míst, kde nikdy nebyla. To ale nemusí být pravda.

Tak třeba na území vyškovské průmyslové zóny Sochorova bývala kdysi i tkalcovna, železárny, keramička a sila obilí. Jen si tuto pradávnou "výrobnu" už nikdo nepamatuje, protože je to hodně dávno, dokonce až v době, kdy tam sídlili Keltové a po nich Slované.

Přišli na to až archeologové, kteří tato území prokopali v minulých letech, před tím, než v zóně začaly vyrůstat výrobní haly. "Našli jsme tam například závaží, která Keltové používali při tkaní," říká archeoložka Blanka Mikulková.

Zbytky textilií, které na nich lidé tkali, se už nezachovaly, patrně se však vyráběly ze lnu a konopí. "Odvozujeme to z toho, že se tam našla zuhelnatělá semena těchto plodin," říká archeoložka.

Hodně primitivní byla i keltská železárna. V nynější průmyslové zóně po ní zůstaly malé zahloubené pece, vlastně jámy, které měly v průměru 35 centimetrů a vypálené stěny tak, že vznikla tvrdá skořápka.

"Keltové je naplnili předpraženou železnou rudou, roztavili ji, až z ní vznikla železná houba, takový polotovar, ze kterého se pak ve výhni vytloukala struska. Tak získávali železo," popisuje výrobní proces, který se odehrával na okraji nynějšího Vyškova před více než dvěma tisíci lety.

To, že v tomto období tady stávala i "keramička", archeologové zase usuzují z nálezů grafitu. "Objevili jsme bronzové spony a skleněné korálky, o nich se však domníváme, že sem byly přivezeny. Takové věci se dělaly jen ve větších centrech," míní archeoložka.

A tím zřejmě keltské sídliště u Vyškova nebylo, přestože zabíralo dokonce několik hektarů. Slované, kteří se na stejném místě usadili kolem devátého století, už takoví průmyslníci jako Keltové nebyli. Byli spíš zemědělci, ale už tenkrát hodně důmyslní. "Narazili jsme na spoustu zásobních jam, některé byly až tři metry hluboké," popisuje Blanka Mikulková.

Slované v nich uchovávali obilí na jarní setí a jen tak ho do nich nenaházeli. "Jámy vypálili a pak obložili slámou. Naplněnou jámu utěsnili hlínou a kamením, aby se do obilí nedostali škůdci i vzduch, protože pak se zhoršila jeho klíčivost," vysvětlila archeoložka.