Když si o půl čtvrté vzala na nádvoří slovo dvojice moderátorů, čítal již půlkruh okolo přírodního pódia několik set lidí. Tento nepoměr mezi návštěvníky a účinkujícími ale nevydržel dlouho.
Do jesliček totiž brzy přibyl Josef s Marií i malým Ježíškem a dva andělé. Poté začaly chodit desítky koledníků. A v nich je právě rajhradský živý betlém, který letos ochotníci předváděli již pojedenácté, jedinečný.
Zatímco Josef s rodinou oblečením napodobují dobu před dvěma tisíci lety, koledníci jsou oblečení do svršků připomínajících devatenácté století. Někteří tak na sobě samozřejmě měli i moravské kroje. "Letos tu byly popovické kroje," popisuje organizátorka a zakladatelka tradice Magda Mlejnková.
K podobě rajhradského živého betléma ji před lety inspiroval klasický papírový betlém od ilustrátorky Marie Kvěchové, který se zpočátku snažila co nejvěrněji napodobit. "Proto také ta všechna řemesla, jako je krejčí, ponocný či švec," vysvětluje Mlejnková.
Účinkující již tradičně pocházejí z řad dobrovolníků z rajhradské farnosti, tedy z lidí nejen z Rajhradu, ale i Holasic, Rajhradic, Popovic či Opatovic. Před letošním betlémem už ani nebylo potřeba příliš nacvičovat.
"Dříve jsme dělávali zkoušky, ale scénář je v podstatě stále stejný, a tak si to již všichni pamatují," říká hlavní organizátorka s tím, že pouze menší děti, které šly poprvé, trochu vedli zkušenější koledníci.
Kolik lidí by pomohlo dnes?
Popovické kroje nebyly jediným prvkem, který posunul betlémskou scénku v čase dopředu. O aktualizaci biblického příběhu se postarali i páter Vojtěch Malina a Marie Tichá, kteří celou půlhodinovou scénku uváděli.
Sehráli totiž dialog zamýšlející se nad tím, kolik lidí by dnes k sobě v předvánočním čase vzalo dva cizí v nouzi, jakými byli tehdy v Betlémě Josef s Marií. Kromě toho poté moderátoři předčítali jednotlivé pasáže příběhu, kterými dokreslovali děj jinak němého představení. O to samé se po celou dobu staral i třicetihlavý sbor, který pěl koledy.
O tom, že se scénka za dobu své existence stala oblíbenou tradicí, svědčil kromě velké návštěvy i potlesk, kterého se po finálním příchodu tří králů účinkujícím dostalo. Těch ve studeném, leč alespoň nedeštivém, odpoledni přišlo na nádvoří kláštera okolo pěti set.
Mezi nimi i rodina Kavalcových přímo z Rajhradu. "Nejvíc se mi líbili ti andělé," řekla nejstarší z trojice dětí, sedmiletá Sára. "Je to krásná akce, chodíme na ni každý rok. Je pěkné, že se tu sejde tolik lidí. A nejen z okolí, co vím, jezdí i dost Brňanů," dodala Sářina maminka.
