Co už je ovšem trochu horší - v některých oblastech kraje se snižují i rezervy podzemní vody, která slouží k zásobování pitnou vodou. Ale pořád není tak zle jako v letech 1983 a 2003, kdy se čísla dostaly až na absolutní minimum.
"Je pravda, že i měřící stanice nad Strážnicí hlásí sucho a to nejen na řece Moravě, ale i na některých dalších tocích, například na Bečvě a Dřevnici," uvedl vedoucí dispečinku Povodí Moravy Marek Viskot.
"V srpnu, září a říjnu bývají průtoky většinou nejnižší za celý rok a už jsme v tomto období zaznamenali i nižší," dodal.
Sucho je pro řeky nebezpečné
To, že řeka hlásí "sucho" ovšem neznamená, že v ní není ani kapka vody, jen dosáhla průtoku, který byl na základě dlouhodobého průměru stanoven jako minimální.
Na mapě Povodí Moravy zveřejněné na jeho webových stránkách se v tomto případě objeví hnědé kolečko. (Zatímco světle zelené, žluté a červené ohlašuje opačný stav, hrozící povodně - poznámka redakce).
Sucho začali vodohospodáři takto označovat zhruba před dvěma lety, protože i tento stav řekám neprospívá. I menší únik nebezpečné látky může v oslabeném toku vyhubit ryby i další živočichy a za nízkých stavů vody je potřeba hlídat více i vodní elektrárny, aby v řece nechaly potřebné množství vody a nepouštěly si ji do náhonů a na turbíny.
"Hospodaření s vodou vodním elektrárnám ukládají manipulační řády a jestli je neporušují, hlídají příslušné pověřené úřady, které jim za jejich nedodržení mohou dát i pokuty," uvedl Marek Viskot.
I když "sucho" zahlásila v kraji zatím jen řeka Morava, na ostatních tocích jižní Moravy by to nevypadalo lépe, kdyby jim nyní vydatně nepomáhaly přehrady.
"Toky nyní vylepšují téměř všechny přehrady v povodí. Například do Vranova nyní přitékají čtyři kubíky vody za sekundu a vypouštíme z ní šest až osm kubíků," uvedl Marek Viskot.
Podle Marka Viskota je vody v přehradách zatím dost a mohou ji dál vypouštět do řek.
Podzemí se plní pomaleji
Zatímco toky se poměrně rychle po vydatnějších deštích naplní, zásoby vody v podzemí se doplňují mnohem pomaleji. "A nesouvisí to ani se srážkami, voda do podzemí spíš vsakuje z povrchových vod a to zejména v období jarního tání," vysvětluje Eva Soukalová, vedoucí oddělení hydrologie brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.
"I vody v podzemí nyní ubývá, ale není to katastrofa. Předpokládáme, že letos nedosáhneme minimální hodnoty, jak tomu bylo v roce 1983 a 2003," říká hydroložka.
Český hydrometeorologický ústav vyhodnocuje vydatnost pramenů v kraji. Zatím má k dispozici jen údaje za srpen a z nich vyplývá, že hladina rychle klesá asi v pěti vrtech, většinou se nacházejí kolem Brna a na jihovýchodní Moravě. A ve dvou pramenech v povodí Jihlavy.
Například Vodovody a kanalizace Hodonín berou pitnou vodu z Koryčanské přehrady a část ji čerpají z podzemí v okolí řeky Moravy.
"K nějakému poklesu zásob došlo, ale není to kritické, v tomto období je to běžný stav," říká vedoucí provozu výroby hodonínských Vodovodů a kanalizací Stanislav Vaněk.
"Zdejší vodní zdroje jsou velmi vydatné, potíže by spíš mohly nastat při čerpání vody z podzemí v okolí řeky Veličky, kterou se zásobují některé obce, například Lipov, Louka Hroznová Lhota a další. Kdyby však měli potíže s vodou, určitě bychom o tom věděli," uvedl Petr Michna, vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu.
