Ve skladu automotodromu objevili po letech model Masarykova okruhu z roku 1972. Autoři chtěli závodiště umístit mezi městské části Kohoutovice a Bystrc. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

V zaprášeném skladu našli model Masarykova okruhu z roku 1972

  • 17
Když nedávno uklízeli pracovníci Masarykova okruhu v jednom ze skladů, našli pod vrstvou prachu malý poklad. Model automotodromu z roku 1972, který ale vůbec neodpovídá jeho staré ani nové podobě. Jeho autoři zamýšleli závodiště umístit mezi městskými částmi Bystrc a Kohoutovice.

Už na starou trať chodily Velkou cenu sledovat stovky tisíc diváků. V květnu roku 1972 se však italský jezdec Luigi Rinaldi zabil o zeď řídicí věže závodiště, které vedlo z větší části po obyčejných silnicích, a smrtelně přitom zranil i traťového komisaře. Lidem bylo jasné, že takto se v Brně už dlouho závodit nebude.

Začal se tak psát příběh, který o patnáct let později vyvrcholil otevřením nového okruhu v netradičním prostředí lesů na okraji brněnské čtvrti Žebětín.

Na začátku přitom nebylo vůbec jasné, kde nové závodiště vyroste. Svědčí o tom právě onen model okruhu, který pochází z roku 1972. Ten zasadil trať do lesů mezi městskými částmi Kohoutovice a Bystrc.

"Kdysi dávno byl model vyvěšený v dispečinku, pak ho ale při nějaké rekonstrukci uklidili. Teď jsme ho našli spolu s návrhem současného okruhu," popsal nález mluvčí Masarykova okruhu Jiří Smetana.

Počítali se slavnou Farinovu zatáčkou

Podle Františka Trandy, který se kolem brněnského automotodromu pohybuje už od roku 1963, je znovuobjevený návrh výjimečný.

"Dá se říci, že to byl vůbec první návrh nového okruhu," prohlásil. Jak dodal, na mezinárodních závodech se v té době ustupovalo od pořádání na přírodních (vedoucích po běžných silnicích - pozn. redakce) okruzích a budovala se bezpečnější samostatná závodiště.

Nalezený návrh ale počítal pouze s částečně uzavřenou variantou. "Okruh měl vést zčásti po stávajících silnicích. Zahrnoval by slavnou Farinovu zatáčku ve stoupání od Staré dálnice do Kohoutovic," popsal Tranda.

"Cílová rovinka byla v plánu na bývalé Hitlerově dálnici, kde je dnes čtyřproudová silnice. Vedle hlavní části okruhu bylo z pravé strany depo. Po technické stránce to bylo zvládnuté dobře, návrh jsme konzultovali se závodníky," doplnil jeden z jeho autorů, brněnský architekt Zdeněk Makovský.

Projektu tehdy šéfoval architekt František Kočí, který navrhl i kohoutovické sídliště.

Návrh neprošel kvůli hluku

Z původního plánu ale nakonec sešlo. Ne kvůli jeho provedení, ale právě kvůli rozmachu Kohoutovic.

"Model měl jednu hlavní nevýhodu, příliš se dotýkal rozšíření kohoutovické zástavby. V té době už se diskutovalo o hlučnosti a bylo jasné, že hluková studie prokáže, že by okruh zastavěným částem obce škodil," vysvětlil Tranda.

Schvalováním nakonec neprošlo ještě dalších patnáct alternativ. "Všechny už počítaly s úplně uzavřeným okruhem. Pracovalo se například i s variantami v Tetčicích či Veselce. Nakonec se jako nejschůdnější ukázala ta dnešní," přiblížil Tranda. Ten později - od roku 1984 - zabezpečoval financování stavby nového automotodromu.

Spatřit model z roku 1972 společně s návrhem toho současného mohou lidé už o víkendu. Na okruhu se totiž koná akce Masaryk Racing Days a součástí doprovodného programu je také výstava obou návrhů.

"Od příští sezony bychom je chtěli zařadit i do prohlídkového okruhu, aby se na ně lidé, kteří přijdou na exkurzi, mohli podívat," dodal mluvčí automotodromu Smetana.