Na většinu objektů přitom míří městský kamerový systém. "Už ve smlouvách s autory počítáme s variantou poškození. Umělci se zavazují, že nebudou v podobném případě požadovat náhradu," poznamenal ředitel pořádajícího Domu umění Rostislav Koryčánek.
Zájem publika zatím nezvládly třeba dvě desítky dřevěných tyček. Práci německého výtvarníka Simona Wachsmutha, který počítal s přemísťováním těchto hůlek, lidé hned první den prostě rozebrali. Nepřežily ani čtyři ležící sedmimetrové polystyrenové kvádry Ladislava Jezbery, který je unikátně spíchnul jehličím. "Lidé je rozebírali a stavěli na výšku. Radši jsme je odvezli," vylíčil vedoucí provozu Domu umění Zdeněk Hamža, který většinu soch instaloval.
. Sochy v ulicíchCo kde najdete NÁMĚSTÍ SVOBODY |
Bez zaváhání říká, že to je zatím nejpočetnější podobná kolekce. "A byla také nejsložitější," dodává Hamža. Největším oříškem byly třeba Suškovy ocelové nádrže zdobící náměstí Svobody. Propalované kovové věže autor vybavil třemi nastavitelnými nožkami. Tunová monstra se ukázala jako málo stabilní.
"Hned první den jejich ustálenost a rovnováhu zkoušeli angličtí turisté. Museli jsme přidat další nožičky," říká Hamža. Masivní díla odlehčená názvy jako Ubrus či Sněhové vločky musela přivézt devítitunová auta. Na nohy je musely postavit speciální jeřáby.
Obtížné bylo zavěsit i objekt Taky ještě srdce, který za večerů svítí na Staré radnici. "Jednalo se o historickou věž, museli jsme vytvořit speciální kotevní konstrukci, která nezasahuje do zdiva ani okna. Dělala se speciální přípojka elektřiny," shrnuje Hamža trable s neonovým objektem, který nakonec visí na speciálním dřevěném rámu a na ocelových lankách ve výšce dvaadvaceti metrů.
Hlavu technikům zamotal také výtvarník Pavel Korbička. Jeho dílo North Line vlastně představuje šestadvacet metrů dlouhou neonovou linku, která protíná koruny stromů v parku u hradu Špilberk. "Nezapomeňte, že tento neon musí odolat přirozenému kývání větví ve větru," komentuje instalátor další trable.
Rozsáhlá akce Sochy v ulicích však nevyžadovala jen technický důvtip. Neméně náročné podle Hamži bylo také obstarání desítek povolení od památkářů, kteří museli kývnout na celou čtvrtinu rozmisťovaných soch. Připočíst je prý nutno také desítky lejster z úřadů o záborech veřejných prostranství a náročnou dopravu.
"Cenu má podobný projekt i přes vysoké riziko zničení některých děl. Měsíční projekt však není adekvátní vynaloženému úsilí nás i umělců," míní Hamža. Lituje, že zajímavé sochy, svítící objekty či projekce nebudou Brno krášlit hlavně přes prázdniny.
