Instalování aeračních věží pod hladinu Brněnské přehrady

Instalování aeračních věží pod hladinu Brněnské přehrady | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Vápnění Brněnské přehrady zabralo, čistší vodu pomohou udržet dravé ryby

  • 3
První výsledky čištění Brněnské přehrady ukazují, že opatření zabírá a lidé by si tak v létě mohli čistou vodu užívat i několik měsíců. V boji proti sinicím zabralo vápnění, aerační věže i srážení fosforu. Letos navíc vodohospodáři nasadí novou zbraň, čistou vodu pomohou udržet tisíce nově vysazených štik a candátů.

Od letošního dubna začnou pracovníci Povodí Moravy opět přidávat do Svratky těsně nad přehradou síran železitý, který z vody sráží fosfor. Ten je důležitou potravou pro sinice.

"Budeme do vody přidávat železo i letos. Množství živin přitékající do nádrže sice pokleslo, ale ne tolik, kolik jsme očekávali. Stále se totiž protahují stavby čističek v obcích nad přehradou," řekla vedoucí krajského odboru životního prostředí Anna Hubáčková.

Zařízení, které brání tvorbě sinic na Brněnské přehradě.

Upozornila také upozornila, že síran železitý, který vodohospodáři do řeky přidávají, nijak neohrožuje životní prostředí a běžně se používá k úpravě pitné vody.

Přehradě nejvíc škodí obce se špatnou čističkou

Menší obce, kterým chybí čističky odpadních vod, jsou podle Povodí Moravy hlavním zdrojem znečištění. "Hledáme cesty, jak jim pomoci s budováním kanalizací nebo menších čističek," dodala Hubáčková.

Veverská Bítýška sice čističku má, ale pochází ze sedmdesátých let a fosfor nezachytává.

"Na přelomu dubna a května začneme s rekonstrukcí, která bude hotova koncem roku 2013. Musíme ale také pokračovat v budování kanalizace, protože hodně lidí má ještě nepropustné jímky, o kterých vůbec netušíme, v jakém jsou stavu," popsal starosta Josef Mifek.

Hlavní pozornost odborníků na čištění přehrady se v následujících letech bude soustředit na posledních třináct kilometrů řeky Svratky před nádrží. "Z této oblasti pochází více než dvě třetiny z třiceti čtyř tun fosforu přitékajícího do nádrže," upřesnil generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Do nejproblémovějšího území spadá i Tišnov, který společně s Veverskou Bítýškou patří k největším producentům fosforu. "To mě docela překvapuje, myslel jsme, že je na tom Tišnovsko s odkanalizováním dobře. Zvláště, když jsme před sedmi lety rekonstruovali čističku," divil se starosta Tišnova Jan Schneider.

Přehradu zaplní 5 tisíc candátů a štík

Od letošního dubna se v Brněnské přehradě opět spustí patnáct aeračních věží. "Odborníci, kteří rozebírají výsledky letošního čištění, se ještě musí dohodnout, jak se upraví jejich umístění. Jestli budou blíž nebo dál od hladiny," doplnil Světlík.

Instalování aeračních věží pod hladinu Brněnské přehrady
Instalování aeračních věží pod hladinu Brněnské přehrady

Povodí chce také změnit složení rybí populace v přehradě a vysadí do ní celkem pět tisíc štik a candátů. Na jaře začne výlov cejnů, cejnků a plotic, kteří rozviřují dno a škodí tak čištění.

Pokud se stav přehrady zhorší, chystá se Povodí opět vápnit odhalené břehy. Připravena bude i speciální loď na odebírání biomasy z hladiny.