Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Včelaři z Čech bojují o úl Fráter, který je v muzeu na Moravě

  15:49aktualizováno  15:49
Moravské muzeum vlastní Včelaři ze Studnice na Náchodsku usilují o to, aby se do regionu vrátil unikátní starý včelí úl Fráter. Má podobu mnicha a je starý tak, že o něm psal už Alois Jirásek ve čtyřdílné románové kronice U nás. Úl stál do 60. let minulého století v Bakově na Náchodsku, než zamířil v roce 1967 na světovou výstavu do kanadského Montrealu.

Včelař Augustin Borůvka pamatuje chvíli, kdy úl Fráter zamířil na EXPO | foto: Petr Broulík, MF DNES

Poté úl skončil v pobočce národního zemědělského muzea na zámku Kačina. Odtud putoval do skanzenu v Rosicích u Brna a pro zámek Kačina vznikla podle včelařů jeho kopie. V Rosicích úl Fráter doplňuje světově unikátní expozici úlů jako je například Hruškův medomet či včelín hraběte Kolowrata Krakovského.

Včelaři ze Studnice na Náchodsku prý těžce nesli, že úl se už na Náchodsko nevrátil. Až loni se na včelaře ve Studnici obrátilo pražské ústředí Českého svazu včelařů, aby zjistilo vlastnictví vzácného úlu. O ten totiž jeví zájem Národní zemědělské muzeum v Praze.

Včelaři ze Studnice začali u pamětníků pátrat, jak to v 60. letech vlastně bylo. A našli záznamy, že úl Fráter stále patří studnickým včelařům a ti jej nikdy nikomu nedarovali ani neprodali. Pouze půjčili.

Unikátní úl Fráter, o němž psal ve svém díle i Alois Jirásek

Úl stával u boušínského faráře, Jiráskovy figury

V úlu Fráteru opatroval své včely páter Antonín Ondráček, boušínský farář, jedna z významných figur Jiráskovy kroniky. Alois Jirásek se o něm zmiňuje v části knihy, v níž čtenáře zavádí do roku 1823 a do zahrady přiléhající k boušínské faře. Píše přitom o zálibě pátera ve včelaření.

Páter měl v zahradě šest úlů a hned první z nich byl Fráter. Úl s podobou mnicha.

Na úl vzpomíná sedmaosmdesátiletý včelař Augustin Borůvka z Řešetovy Lhoty, který byl u toho, když si jej socialistický stát půjčoval na montrealskou výstavu.

"Sháněli tehdy nějakou lidovou raritu, která by lákala návštěvníky světové výstavy v Montrealu. A tu našli v úlu Fráter, o němž psal i Alois Jirásek," říká včelař. Vzpomíná, že úl nejdříve putoval k řezbářům do Červeného Kostelce, aby ho pro výstavu zrekonstruovali.

"A že si ho tehdy cenili! Pojistili ho v té době na celý jeden milion korun," říká Augustin Borůvka. Dobře si pamatuje, že úl nebyl po výstavě vrácen zpět. "Dělalo to dost blbý dojem. Dali ho na zámek Kačina a tam ho tak moc chtěli, že nakonec, když úl putoval do Rosic u Brna, nechali pro Kačinu vyrobit repliku," dodává.

Muzeum u Brna brání úl před vetřelci

Augustin Borůvka by se rád dožil, kdyby se úl po čtyřiceti letech vrátil tam, kam patří. "Do kraje patří, tady vznikl. V kraji, o němž psal Alois Jirásek, Božena Němcová. Tak proč má být někde na Moravě?" míní starý včelař.

Vladimír Holý ze Starkoče, jeden z členů studnické pobočky svazu včelařů, míní, že úl Fráter by mohl být například na pozemku obecního úřadu ve Studnici nebo v muzeu v Náchodě. "Tady by mohl obohatit sbírky. Proč by měli za ním jezdit lidé až do Rosic?" ptá se včelař Holý.

Provozovatel včelařského skanzenu a muzea v Rosicích u Brna se Josef Janoušek odmítl k problému úlu Fráter vyjádřit. "Genezi toho problému znám. Ale nebudu o tom s vámi mluvit," řekl a odkázal na pražské ústředí Českého svazu včelařů.

Při snaze pořídit do článku fotografii úlu Fráter odmítl Josef Janoušek umožnit fotografovi snímek pořídit. "V každém muzeu je zákaz fotografování. Já si nepřeji, abyste o problému úlu psali a nehodlám umožnit fotografovat v muzeu," rozčiloval se Josef Janoušek.

Předseda českého svazu včelařů Luděk Sojka nad tím krčí bezradně rameny. "Dali jsme panu Janouškovi takové kompetence, že může klidně odmítnout i zájezd, který do muzea přijede," říká.

Přestože Sojka nezpochybňuje, že úl Fráter patří včelařům ve Studnici, nevidí v současnosti žádný důvod, proč by měl vzácný úl opouštět muzeum v Rosicích u Brna.

"Je součástí větší expozice úlů od těch starších a historických až po ty moderní. Kdyby tuto ucelenou kolekci opustil, jeho význam by se snížil. Je mu dnes prostě lépe tam, kde je," míní Luděk Sojka a doufá, že to chápou i studničtí včelaři.

Autor:


Témata: Morava, Dům roku, Včela


Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.