Když jsme se usadili k polednímu menu za až podezřele příznivých 65 korun, potěšil nás vkusný, ale osobitý interiér, částečně vybavený retro nábytkem. A hned potom i džbán vody v ceně oběda. Nemusíte tu ani opatrně našlapovat s tácem, po place běhá číšník a číšnice, milí a pozorní.
A hlavně, po obě návštěvy jsem si nevšiml, že by se tu někdo snažil masa nechtivé návštěvníky oholit o peníze, popřípadě jim do hlav vecpat nějaké východní náboženství. Oboje je v brněnských vegetariánských podnicích běžné.
Pórková polévka. Důkaz, že nepřeplácané věci bývají nejlepší.
Fazole fava. Chutnaly výborně, zasloužily by si ale hlubší talíř a lžíci místo vidličky.
Pórková polévka byla úžasně jednoduchá: pórek, olivový olej, pepř, voda. Hodně pórku. Jeho vůně vystupující z misek dokonale navnadila na hlavní jídla.
Ani jeden z druhých chodů bohužel nebyl bezchybný. Na kapse plněné špenátem a tureckým ovčím sýrem musím pochválit jak výrazný sýr, tak třeba nápad přidat do salátu z mrkve a zelí mátu, která mu dodala šmrnc. Kapsa samotná ale pobyla v troubě déle, než by bylo zapotřebí - bylo tak nutné z ní oškrabat nožem přismahlý vršek.
Kapsa se špenátem a sýrem. Z trouby měla jít o pár minut dříve.
Fazole fava chutnaly skvěle, doprovázela je čerstvá zelenina a voňavý kopr. Vrtá mi jen hlavou, proč jídlo polévkové konzistence přišlo na stůl v mělkém talíři. Přiložený arabský chléb byl příliš křehký na to, aby jím šla šťáva z talíře nabírat. Škoda.
Dojem zkazila turecká pizza
Čočková polévka. Naházejte do ní krutony a počkejte, až trochu vychladne. Bude výborná.
Když jsme si později telefonem rezervovali místa na 20.45, snad by bylo vhodné nás upozornit, že v devět kuchyně zavírá. Přimhuřme nad tím ale oko, restaurace se rozjíždí a egyptští kuchaři nám beztak vyšli vstříc a protáhli si šichtu.
Kupé orientální restaurace, kavárna, barVeveří 34, Brno Prostor je rozdělen na nekuřáckou část a dobře odvětrávanou sekci pro kuřáky, není bezbariérový. Vybíráme z jídelního lístku Hodnocení: 65 % |
Čočková polévka s chipsy z arabského chleba byla sympaticky jednoduchá a úžasně hustá. Radím vám: naházejte si chléb do talíře a dejte si pět minut oraz, než to celé vychladne, jinak půjdete domů se spáleným a poškrábaným patrem.
Potěšil i grilovaný lilek s domácím jogurtem. Zrádnou zeleninu nechali v kuchyni dobře "vypotit" a zbavili ji tak hořkosti. Poctivý jogurt měl docela jinou konzistenci i chuť, než jste zvyklí z kelímků. Velkým zklamáním byla ale turecká pizza pide. Zespoda byla připálená a nahoře zase strašil sušený tymián, přestože sazenička teď stojí na "Zelňáku" patnáct korun. Celé jsem to dostal na prkénku o několik centimetrů užším než samotné jídlo, nezávidím tedy tomu, kdo po mně pral ubrus.
Lilek s domácím jogurtem. Taková dobrota na vás z kelímku nevykoukne.
Pide. Přičmoudlé, dochucené sušenými bylinkami v sezoně čerstvých, servírované na úzkém prkénku. Nejslabší pasažér v tomto Kupé.
Body nepřidala ani mdlá rajčatová pasta spojující kravskou, kozí a ovčí fetu s kaškavalem. Alespoň že ty byly úžasně voňavé. Mimochodem: podle lístku v Kupé vaří jen ze sýrů, které se z mléka vyrábějí bez použití živočišných syřidel, tradičně tedy telecích žaludků. V noci vás tak nebude strašit bučení mrtvých telátek.
Také na druhém talíři mohly být makarony zhruba o minutu méně vařené a bešamel hustší. Potom by ale tohle jídlo, doprovázené špenátem a žampiony, bylo bezchybné.
Makarony s bešamelem. Zasytily by i stokilového pořízka.
Dezerty, jaké v české cukrárně nenajdete
Všechno je tu překvapivě vydatné, nejen na měřítka vegetariánských restaurací. Dát si tedy dezert bylo projevem odhodlání až mudžahedínského, ale neprohloupili jsme. Baklava za 30 korun nelepila pusu, jak bývá často zvykem, a vystupovala z ní naopak chuť oříšků. Mnohem sladší byla kapsa s tvarohem - taky výborná, taky za třicet.
Kapsa s tvarohem. Přesladká.
Baklava. Lehká a svěží. Všimnětě si taky pěkného talířku.
Na Kupé je vidět, že v rozjezdu některé věci vržou. Dvě z šesti jídel pobyla v troubě déle, než měla. Během večeře dvakrát vypadl proud. Jídelní lístek je krásný, ale kvůli piktogramům se z něj složitě vybírá. Na druhou stranu: díky výborným polévkám a dezertům i přátelské atmosféře sem určitě ještě zajdu. Zkuste to taky. Pokud někde na jižní Moravě máte zjistit, že se lze vydatně a dobře najíst i bez masa, tak právě tady. Ani masožrout si nebude stěžovat.
