Na expedici se proto ve středu vydává patnáctičlenná výprava složená především z vědců Masarykovy univerzity, která na tamním ostrově Jamese Rosse před lety vybudovala vlastní stanici.
Letošní výprava bude mít podle vedoucího expedice Daniela Nývlta za úkol pokračovat v dosavadních výzkumech počasí, změn ledovců, které probíhají dlouhodobě.
„Kromě toho se však plánujeme opět po letech vrátit k tématům, jako je vztah vulkanismu a dřívějšího zalednění, nebo k výzkumu nižších rostlin včetně jejich mapování nebo výzkumu mikrobiálního života v Antarktidě,“ vyjmenoval.
Musí tak s sebou do mrazivého prostředí vzít i nové přístroje. Jedním z nich je georadar, díky kterému změří mocnost ledovců. Vědci zkoumající rostliny budou dále vybaveni přístroji, které jim umožní studovat fotosyntézu.
„Mnohé přístroje však není možné do Antarktidy odvézt, proto musíme na místě odebírat vzorky, které budou následně studovány v laboratořích v Česku i v zahraničí,“ doplnil vedoucí týmu.
Planeta se otepluje, ale zalednění se zvětšuje
Novinkou, kterou na Antarktidu také povezou, jsou bezpilotní systémy na mapování povrchů ledovců a vegetace mechů a lišejníků, které zde rostou. Brněnští vědci už i v minulosti zkoumali ledovce a vegetaci shora.
„Letecké a satelitní záběry ale nebyly tak kvalitní, nám teď půjde hlavně o detaily,“ přiblížil Nývlt. Paradoxně ale se změnami klimatu a oteplováním planety odborníci pozorují v Antarktidě postupné zvětšování zalednění.
„Tající okrajové části Antarktického ledovcového štítu totiž produkují velké množství sladké vody, která je lehčí a jen špatně se mísí se slanou vodou oceánu, přičemž sladká voda zamrzá dříve než voda slaná. Proto na konci léta začínají moře kolem Antarktidy dříve zamrzat a vydrží o něco déle,“ vysvětlil Nývlt.
Nedokáže odhadnout, jak dlouho bude tento stav trvat, ale je přesvědčený, že jde o krátkodobý jev.
