"Nabídneme lidem, kteří už dnes sbírají plané rostliny, rady a pomoc, aby si tím mohli přivydělávat," vysvětluje botanička Gabriela Růžičková, která má projekt na starosti.
Nejtypičtější takto sbíranou plodinou je v českých podmínkách podle Růžičkové šípek. "Také bez černý, kopřiva dvoudomá, heřmánek, lesní plody a planě rostoucí ovoce včetně netradičních odrůd. Z kořeninových druhů to může být třeba kmín a fenykl," vyjmenovává odborná asistentka působící v univerzitním ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství.
První fází projektu bude přesné vytipování vhodných regionů. "Už dnes můžeme říci, že nejvhodnější je severní Morava, konkrétně Beskydy. Blíže Brnu potom připadají v úvahu některé oblasti Mikulovska, podhůří Bílých Karpat a některé části Vysočiny," upřesňuje Růžičková.
Zde se školitelé z univerzity pomocí kampaně a místních terénních pracovníků pokusí oslovit zájemce. Ti by potom na školení měli přijít už s určitým návrhem na jejich "podnikatelský záměr". Očekává se, že půjde o domácí tradiční receptury, především o různé bylinkové směsi nebo například džemy konzervované v pálence.
Odborníci pomůžou i s propagací
Akademičtí odborníci jim potom poradí, jak to, co dosud dělali pro vlastní potřebu, dostat na trh. "Půjde hlavně o rady ohledně obalů, skladování a zpracování surovin, administrativu a hygienické normy," upřesňuje Růžičková.
Ve finální fázi, tedy přístupu na trh, pomůže zájemcům další z partnerů projektu - agrární komora. "Ideálním místem pro prodej takových výrobků jsou farmářské trhy. Hlavní bude propagace, tedy vysvětlit potenciálním zákazníkům, že podomácku vyrobené potraviny nejsou horší," říká předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček.
Projekt pomůže vytvořit databázi planých rostlin
Kromě finančního přilepšení sběračů má celý projekt i výzkumný rozměr. Jedním z výstupů totiž bude vytvoření databáze planých rostlin v jednotlivých regionech. Už teď lze ale podle Růžičkové říci, co budou sběrači nabízet nejčastěji. "Nejtypičtější využitelnou planou plodinou je šípek."
Na projektu, který se jmenuje Central Europe, spolupracuje Mendelova univerzita s organizacemi ze zahraničí. Rozpočet stejně jako cíle české části projektu jsou podle organizátorů střízlivé. Rozpočet, na který přispěje Evropská unie, by za tři roky neměl překročit sto tisíc euro, tedy přibližně dva a půl milionu korun.
Celkem by vědci chtěli zaškolit na šest desítek sběračů a za úspěch by považovali, kdyby se alespoň několik výrobků uchytilo na trhu.
