"Toto jednoduché zařízení, na jehož vývoji jsme se podíleli, používáme k výzkumu ovzduší. Nerezové misky na salát už v Brně neseženete, v hypermarketech jsme je vykoupili," směje se ředitel brněnského Výzkumného centra pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii Ivan Holoubek.
Misky kryjí molitan, který úzkým otvorem mezi nádobami nasává všechno, co vzduch obsahuje. Odborníci z výzkumného centra budou rozmisťovat desítky malých cylindrů po celé Africe. Vzorky pak budou analyzovat v moderně vybavených laboratořích Recetoxu.
"Projekt pomůže zmapovat kontinent z hlediska koncentrace nebezpečných toxických látek a naučit tamější lidi, jak se vyrovnat s nebezpečným odpadem, vznikajícím při průmyslové výrobě," vysvětlil Holoubek.
Výzkumné centrum Recetox, které při Masarykově univerzitě funguje přes dvacet let, získalo na projekt 200 tisíc eur od Evropské unie.
Nebezpečné látky
Recetox přitom může využít svých bohatých zkušeností se sledováním toxických látek, které se dlouhodobě ukládají v těle.
"Bývalé Československo tyto látky ve velkém vyrábělo, ať už v podobě pesticidů, třeba DDT na hubení různého hmyzu, anebo jako technické směsi, které se pod názvem polychlorované bifenyly používaly jako náplně transformátorů nebo se přidávaly do barev," uvedl Holoubek.
Přestože se tyto látky už více než dvacet let nesmí vyrábět, doplácí na ně i současná mladá generace.
"Za posledních dvacet let klesly významně koncentrace bifenylů v potravě, v těle ale klesají mnohem pomaleji. Zdravotní ústavy zjistily, že ve východních Čechách a na Uherskohradišťsku mateřské mléko pětadvacetiletých dívek obsahuje vyšší koncentrace těchto nebezpečných látek," dodal Holoubek.
Tyto jedovaté látky mají na svědomí snižování obranyschopnosti, mohou vyvolat rakovinu, neurotoxicitu nebo negativně působit na vyvíjející se plod.
Výzkumné centrum se sledováním dlouhodobě odolných toxických látek zabývá přes dvacet let a OSN ho nedávno zvolilo jako strategického partnera pro regiony planety, kde je takový výzkum v počátcích.
"Kvůli koloběhu vody a větrnému proudění se tyto látky přenášejí na velké vzdálenosti. Objevují se pak v tělech dravých ryb u kanadských břehů nebo ledních medvědů na Špicberkách, přestože se tam tyto látky nikdy nevyráběly," poznamenal Ivan Holoubek.
