Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci z Brna umí díky proteinu dopravit lék přímo do nádoru

  16:59aktualizováno  16:59
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity učinili důležitý objev v léčbě rakoviny. Našli způsob, jak bezpečně dopravit lék přímo do nádoru, aniž by toxické sloučeniny zasáhly zdravé orgány. Využívají k tomu protein apoferritin, který umí léčivo uzavřít uvnitř své struktury.

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity našli způsob jak za pomoci proteinu apoferritinu dostat léčivo přímo do nádoru. Na snímku zleva "šéfové" týmu René Kizek, Vojtěch Adam a Pavel Kopel. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Chemoterapie představuje pro organismus člověka obrovskou zátěž. Toxické léky totiž nepůsobí jen na nádorové buňky, ale mají negativní účinky i na zdravé orgány. A právě tomu může nový objev týmu brněnských vědců předejít.

Apoferritin by se dal zjednodušeně přirovnat k nákladnímu automobilu.

"Je v něm dutina, která se dá využít pro uskladnění léčiva. Lék se tak transportuje uvnitř a na organismus nepůsobí," popisuje Pavel Kopel z týmu vědců Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity, kteří za objevem stojí.

Vědci z Brna a "zázračný" protein

  • Tým vědců z Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně se využitím takzvaných nanotransportérů (částic o velikosti přibližně tisíciny tloušťky lidského vlasu, které mohou přenést léčivo do místa určení - pozn. red.) v léčbě rakoviny zabývá déle než rok.
  • Ve svém výzkumu se zaměřili na protein apoferritin, který v organismu běžně slouží k odbourávání iontů železa. Ten má v sobě dutinu, kterou vědci využili pro uložení léku. Lék se do dutiny dostane díky tomu, že se apoferritin za nízkého pH rozloží. Za vyššího pH jej pak zase vědci mohou uzavřít i s lékem uvnitř.
  • Protein mohou vědci ještě dále upravovat. Lze jej opatřit molekulou určenou pro cílenou vazbu s konkrétním typem nádoru i magnetickou částicí, která poslouží pro přepravu tělem pacienta za pomoci magnetického pole. 
  • Aplikovat apoferritin do těla lze jednoduše injekčně, následná přeprava by proběhla krevním řečištěm. Po dosažení nádoru by apoferritin pronikl přímo do jeho buňky, kde by se díky nižšímu pH rozložil a vypustil lék. Lékaři by jej pak zase odvedli z těla ven a mohli znovu použít.

A jak se léčivo do dutiny v proteinu dostane? "Využili jsme vlastnosti apoferritinu, že se při nízkém pH otevírá. Za vyššího pH pak dosáhneme toho, že se struktura i s lékem, v tomto případě jde o doxorubicin, zase uzavře," vysvětluje Kopel.

Ani následná aplikace do těla nemocného nebude nijak složitá. "Předpokládáme injekční podání. Nalezení cíle v podobě nádoru je možné provést tím, že je apoferritin opatřen magnetickou částicí a pomocí magnetu doveden krevním řečištěm do místa působení," přibližuje další z vědců René Kizek.

Aby protein snáze našel cestu ke svému cíli, mohou ho vědci upravit a vybavit ho molekulami pro cílenou vazbu k danému typu nádorové buňky. Jakmile ji tímto způsobem najde, pronikne přímo do ní.

"V místě nádoru je nízké pH, takže se v něm otevře a vypustí léčivo, které začne působit na nádorové buňky," pokračuje Kopel.

Jak René Kizek dodává, částice, teď již bez léčiva, v těle ani nemusí zůstat. "Apoferritin, který by sice v těle nijak neškodil, zase můžeme dostat ven. Ta stejná částice by se pak dala teoreticky znovu rozložit, naplnit a poslat zpátky," říká.

Přestože se ve světě s apoferritinem jako přenašečem nejrůznějších látek již experimentuje, jeho použití brněnskými vědci je přelomové. Kombinace, kde je léčivo, úprava proteinu a jeho přenesení na místo nádoru, je podle Pavla Kopela úplně nová věc.

Dlouhá cesta k pacientům

Objev je nyní ve fázi praktického testování. "Zatím ten postup známe jen na papíře. Je potřeba to vyzkoušet na malých a velkých zvířatech, poté na primátech a lidech," přibližuje poslední z trojice "šéfů" týmu Vojtěch Adam.

Přestože se brněnské pracoviště dá srovnat s těmi špičkovými ve světě, Adam připouští, že například o testování na primátech tu nemohou ani přemýšlet.

V této fázi už podle něj musí do hry vstoupit silný farmaceutický partner, který by si patent pronajal a další výzkum zaplatil. Pokud univerzita takového partnera najde a klinické testování bude úspěšné, mohla by se metoda v medicíně začít využívat už za několik let.

Úspěch brněnských vědců je unikátní ještě v jednom ohledu. Na projektu se totiž sešli odborníci z různých oblastí, kteří by se jinak zřejmě nepotkali. "Jsou tu lidé, kteří jsou si svými vzděláními velmi vzdálení, například biolog, syntetik a chemik. Ta multidisciplinarita se tu vážně povedla," chválí složení týmu Vojtěch Adam.

Není proto divu, že jen jedním projektem práce týmu nekončí.

"Máme také velký projekt na samotné léčivo - doxorubicin. Spolupracujeme na něm i s vědci z pražské Karlovy univerzity a Fakultní nemocnice v Motole," dodává Adam. O vědcích z Mendelovy univerzity tak bude v budoucnu zřejmě ještě hodně slyšet.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.