Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci přinesli špatnou zprávu k léčbě rakoviny. Slučování buněk je škodlivé

  11:22aktualizováno  11:22
Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že slučování nádorových buněk v lidském těle je škodlivé, a nikoli prospěšné, jak se dosud domnívali. „Pohlcením jedné buňky druhou vznikají nádorové buňky, které nezničí ani ta nejagresivnější forma léčby,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Michal Masařík. V některých případech se kvůli tomu může vracet rakovina.

Brněnští vědci zjistili, že slučování buněk v lidském těle může ohrozit léčbu rakoviny. (Ilustrační snímek) | foto: slowtv.playtvak.czTechnet.cz

Vědci se dosud domnívali, že je vstupování jedné nádorové buňky do druhé projevem kanibalismu, při kterém pohlcovaná buňka umírá. Chybně proto předpokládali, že je takový proces pro organismus nemocného člověka prospěšný, protože se jím nádorové buňky vzájemně redukují. Nový poznatek však přinesl opak.

„Náš výzkum v podstatě přináší špatnou zprávu. Zjistili jsme, že v těle nemocného mohou být nádorové buňky, které nezničí ani ta nejagresivnější forma léčby,“ uvedl Masařík.

Při pohlcování totiž aktivnější nádorová buňka vstoupí do té druhé, čímž vzniká nádorová buňka, která využívá vlastnosti a schopnosti obou svých částí a je natolik zákeřná, že dokáže odolávat všem dosud známým možnostem léčby rakoviny.

„Zvyšuje se tím pravděpodobnost, že buňka přežije velmi nepříznivé podmínky,“ vysvětlil člen výzkumného týmu Jan Balvan.

Buňky jsou velmi přizpůsobivé

Podle výzkumnice Martiny Rudenské jsou buňky velmi adaptabilní. „Mají velké množství chromozomů a mohou se dobře měnit podle toho, jaké stresové podmínky přicházejí,“ uvedla Rudenská.

Takovým způsobem odolávají buňky v těle i velkým agresivním léčbám a jsou často důvodem, proč se rakovina u pacientů objevuje opakovaně. Mají schopnost odpojit se od nádoru a přemístit se do jiné části těla, kde mohou „přespávat nebo se schovat“ do další buňky a čekat, až pro ně budou podmínky v těle příhodnější.

Vědci nyní usilovně hledají řešení, jak vzniklý problém odstranit. „Je to hudba vzdálené budoucnosti, ale cestou je určitě personalizovaná medicína. V budoucnu snad bude možné zkoumat vzorky z biopsie pacienta, který je ještě před léčbou, a vyzkoušet na nich léčbu na nečisto. Zjistili bychom, jak buňky reagují a jestli pod stresem nevyužívají některé mechanismy rezistence – např. právě entózu. Podle toho by pak lékaři mohli zvolit doplňkovou terapii tak, aby se těmto situacím zamezilo,“ uvedl Jaromír Gumulec, další vědec z výzkumného týmu.

Nový poznatek má i své pozitivum. „Věříme, že poslouží například k vývoji nových léčebných strategií v onkologii,“ uvedl Masařík.

Vědecké instituce by na to mohly navázat nejen vývojem léčiv, ale i studiem mechanismů, které by odhalily, proč se buňky slučují.

Brněnští vědci mají v plánu zkoumat, zda jsou nádorové buňky schopné podobné spolupráce i s buňkami imunitního systému.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.