Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ředitel odmítl grant, vědkyni propustil. Je to diskriminace, říká Šabatová

  18:19aktualizováno  18:19
Mezinárodně uznávaná vědkyně Martina Galetová se už víc než půl roku soudí s Moravským zemským muzeem v Brně kvůli výpovědi. Ačkoliv v pátek soud odročil další jednání na červen, zastala se jí ombudsmanka Anna Šabatová. Její vyjádření naznačuje, že Galetová má šanci na úspěch.
Občanský zákoník (ilustrační foto).

Občanský zákoník (ilustrační foto). | foto:  Petr Topič, MAFRA

Antropoložka muzeum zažalovala za diskriminaci poté, co byla v září 2014 propuštěna po návratu z rodičovské dovolené a ředitel muzea Martin Reissner odmítl přijmout s ní spojený grant na více než dva miliony korun, s nímž původně souhlasil. To se v historii Grantové agentury ještě nikdy nestalo, vyvolal tak pozdvižení mezi vědci.

Ombudsmanka nyní tvrdí, že muzeum vůči Galetové postupovalo nesprávně.

„Ochránkyně své šetření ukončila konstatováním, že se muzeum dopustilo přímé diskriminace z důvodu pohlaví tím, že odmítlo přijmout podporu Grantové agentury a neumožnilo Galetové pracovat na projektu, který navrhla a měla být jeho hlavní řešitelkou. V soudním řízení se tak může domáhat všech nároků podle antidiskriminačního zákona,“ vysvětlila mluvčí veřejné ochránkyně práv Iva Hrazdílková.

Podle advokáta Davida Záhumenského, právního zástupce Galetové, byla důvodem výpovědi osobní nevraživost ředitele vůči vědkyni. „Výpověď považuje moje klientka za zástěrku, jak se jí zbavit, protože měla spory s ředitelem Reissnerem,“ řekl už na začátku soudní pře loni v červenci Záhumenský.

Galetová chce dosáhnout návratu do muzea. Rozporuje proto výpověď z organizačních důvodů, kterou podepsal právě ředitel. Dostala ji v té době jako jediná a její úvazek nezanikl, protože za ni muzeum vzápětí přijalo jinou pracovnici.

Zástupce muzea, advokát Jiří Juříček, odmítl spor komentovat. „Nechci a nemůžu se o něm vyjadřovat přes média, bylo by to neprofesionální,“ prohlásil. Na zaslané otázky neodpověděl ani Reissner. Už dříve ale v rozhovoru s redaktorkou MF DNES uvedl, že se nebude k probíhajícím kauzám vyjadřovat.

Vědkyně se zastala poslankyně. Její nevlastní syn šel k soudu

Spor Galetové může souviset také s druhým probíhajícím soudním řízením, v němž figuruje šéf muzea. Alespoň to tvrdí Zbyněk Rujbr. Ten minulé pondělí odešel od brněnského soudu s tříletou podmínkou a zákazem řízení auta na stejnou dobu. Senát jej potrestal za ublížení na zdraví právě ředitele Reissnera, do něhož měl předloni v listopadu po hádce najet autem.

Nikdo ze svědků ani znalců přitom před soudem ředitelovu verzi incidentu nepotvrdil. Všichni řekli, že jeho sražení neviděli nebo že zranění neodpovídá popisovanému ději. „Jsem přesvědčený, že jde o jeho mstu za to, že se moje nevlastní matka, poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová (KSČM), angažovala v případu vyhozené vědkyně,“ prohlásil Rujbr.

Na podzim 2014 se totiž kauza Galetová dostala až do parlamentu. Několik poslanců interpelovalo ministra kultury Daniela Hermana, jehož úřad je zřizovatelem muzea.

„Písemně jsem se obrátila na ministra a na ombudsmanku. Do jaké míry to souvisí s odsouzením mého nevlastního syna za údajné napadení Reissnera, si netroufám posoudit,“ sdělila poslankyně.

Ředitel tvrdil, že mu nic není. Pak přišel s lékařskou zprávou

V době, kdy se Galetové zastávali poslanci, Rujbr neoprávněně zaparkoval na Zelném trhu v místě, kde obvykle stává Reissnerovo auto.

„Z muzea vyběhl muž a začal mi nadávat. Snažil jsem se mu vysvětlit, že jsem jen potřeboval rychle něco vyzvednout z firmy a hned jedu pryč. On na mě křičel: ‚Víte, kdo já jsem? Generální ředitel muzea!‘ Řekl jsem mu: ‚Tak to ti blahopřeju, běž oprašovat dinosaury a neotravuj.‘ Nadávali jsme si a strkali jsme se,“ popsal incident Rujbr.

Dál se verze obou rozcházejí. Rujbr nasedl do auta a chtěl odjet. Reissner tvrdí, že na něj dvakrát najel a srazil jej. Přivolané policisty ale ujistil, že se mu nic nestalo, nechtěl ošetřit ani podat trestní oznámení. Rujbr tak z místa odjel jen s pokutou 200 korun za špatné parkování.

O několik dnů později se Reissner objevil na policii s lékařskou zprávou, která popisovala rozsáhlá zranění nohou a třítýdenní pracovní neschopnost. Policie poté Rujbra obvinila z ublížení na zdraví a výtržnictví a případ skončil před soudem. V ústním odůvodnění se soudce Michal Kabelík zastal Reissnera.

„Chování obžalovaného bylo bezostyšné, poškozenému sprostě nadával jako namistrovaný fracek, který si parkuje, kde chce. Poškozený si zranění nemohl vymyslet, jednal jako člověk, který má zájem o své pracoviště,“ řekl soudce Kabelík.

Rujbrův obhájce Zdeněk Odehnal se na místě odvolal ke krajskému soudu. „Linka osobní msty bude jedna z možných odvolacích námitek,“ dodal Odehnal.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.