Na jihu Moravy je 66 tisíc nezaměstnaných, z toho 17 tisíc starší padesáti let.

Na jihu Moravy je 66 tisíc nezaměstnaných, z toho 17 tisíc starší padesáti let. | foto: Libor Teichmann, MF DNES

Věk nad padesát je u zaměstnanců výhoda, apelují vědci z Brna na firmy

  • 0
Čtvrtinu nezaměstnaných na jihu Moravy tvoří lidé nad padesát let. Právě na tuto skupinu se proto zaměřili vědci z Masarykovy univerzity. Budou se jim snažit pomoci spolu s úřadem práce. Inspiraci čerpali z Nizozemska a Finska.

Padesátiletá Hana ze Znojma má práci v oboru účetnictví. Kdyby ovšem o místo přišla, nové zaměstnání by hledala velmi obtížně. "Pracuji v našem podniku jako ekonom už sedmnáct let a vím, že si mých služeb váží. Lidé nad padesát let ovšem hledají práci těžko. I já bych měla velký problém najít si jiné místo," obává se.

Statistiky jí dávají za pravdu. Například v letošním třetím čtvrtletí bylo na jihu Moravy 66 tisíc nezaměstnaných, z nichž 17 tisíc bylo starších padesáti let. Tedy celá čtvrtina. Právě proto už před časem začali vědci z brněnské Masarykovy univerzity hledat cesty, jak tuto situaci řešit. Nyní navíc navázali spolupráci s brněnským úřadem práce a dalšími institucemi.

Už příští rok tak budou odborníci necelým dvěma stovkám starších klientů úřadu práce věnovat větší péči. A pokud se projekt osvědčí, pomůžou tyto nové zkušenosti i dalším nezaměstnaným.

"Zaměstnavatelé v České republice se často ptají, jak mají místa pro starší lidi vytvořit a kolik je to bude stát. Je potřeba se ptát spíš na to, jak nastavit pracovní podmínky tak, aby z nich měly prospěch obě strany," upozornil už dříve jeden z členů vědeckého týmu, Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd Masarykovy univerzity.

Mladší dostávají přednost

Problémem při zaměstnávání starších lidí jsou nyní především předsudky. "Přednost při obsazování pracovních pozic totiž často dostanou lidé mladších věkových kategorií než ti v předdůchodovém věku," zhodnotil Petr Jirásek z ministerstva práce a sociálních věcí.

Podle demografů ale bude do roku 2050 věková skupina mezi 50 a 64 lety nejpočetnější. A pokud se nepodaří zvýšit jejich zaměstnanost, dostane se Česká republika do velkých potíží. "Když jsme začali sbírat data z firem, zaměstnavatelé často sami přiznali, že jim mohou být starší lidé velice užiteční," doplnil Novotný.

Právě výhody starších a zkušenějších zaměstnanců budou nyní pracovníci úřadu práce více zdůrazňovat jak zaměstnavatelům, tak těm, kteří práci hledají. "Naším cílem je překonat u nezaměstnaných dojem, že vyšší věk je problém. Naopak, právě díky němu a díky nastřádané profesní i životní zkušenosti jsou pro zaměstnavatele užiteční," uvedla vedoucí projektu Ilona Štorová.

Lidem nad padesát let proto úřad práce nabídne různé poradenství a školení. Na jiný pohled se budou odborníci snažit přivést i firmy a jejich personalisty. Ti dostanou k dispozici příručku s dobrými příklady z praxe, kterými se mohou inspirovat.

"Už nyní se objevují projekty na sdílení pracovních míst, kdy toto místo sdílí například absolvent společně se starším pracovníkem. Mimo snazšího přenosu profesních zkušeností tak dochází i k postupnému sbližování jednotlivých generací. To má pak samozřejmě vliv na snižování věkové diskriminace na pracovišti a také vnímání věkových stereotypů," popisuje Štorová.

Inspirace z Nizozemska a Finska

Inspiraci pro Českou republiku čerpali odborníci především v Nizozemsku a ve Finsku, kde se tuto situaci snaží řešit už deset či dvacet let. Zaměstnavatelé ve Finsku mají například povinnost starat se o to, aby jejich zaměstnanci mohli zůstat v práci co nejdéle a byli dlouho fit.

Tím se už podle výsledků průzkumu univerzity řídí například ve firmě Fosta Břeclav. Podnik totiž sám vzdělává své zaměstnance ve vlastní "univerzitě", aby si i ve vyšším věku udrželi přehled o novinkách v oboru.