Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Veletrhy se oddluží a do dvou let budou ziskové, tvrdí ředitel Kuliš

  9:52aktualizováno  9:52
Brněnské veletrhy čeká zevrubná prověrka, při které nezávislí ekonomové posoudí, jak na tom firma je. Politici totiž odsouhlasili jednání s německou Messe Düsseldorf o koupi jejího většinového podílu v BVV. Jak z prověrky veletrhy vyjdou? Podle generálního ředitele Jiřího Kuliše velmi dobře.

Jiří Kuliš vystudoval Vysokou školu ekonomickou, v letech 1976 až 1992 pracoval na manažerských pozicích v BVV. Později působil v diplomatických službách na Novém Zélandu, v Japonsku a USA. Od prosince 2009 je generálním ředitelem Veletrhů Brno. | foto: MF DNES

"Když se zeptáte našich auditorů, což je společnost KPMG, potvrdí, že jsme správně řízená firma a máme řádně vedené účetnictví. Veškeré transakce jsou průhledné. Audit neshledá nic jiného," je přesvědčen Kuliš.

Kdybyste měl vyjmenovat hlavní důvody, proč jsou veletrhy "dobrým zbožím", co by to bylo?
Brno získá za stamiliony korun majetek, který je v hodnotě několika miliard. Za druhé: když se firma podstatně oddluží, což se děje, zeštíhlí a udrží si dosavadní portfolio veletrhů, tak bude schopná řekněme od roku 2014 přinášet novému vlastníkovi rozumnou návratnost investice. Tedy pět až osm procent, což je běžný požadavek každého investora. Pro nového majitele - ať je to město, kraj nebo privátní společnost - to bude dobrý obchod.

Co se dá naopak vylepšovat?
Pro veletrhy je nejdůležitější, jak se vyvíjí ekonomika. Pokud panuje "blbá nálada", tak firmy neinvestují do marketingových aktivit. Před několika dny jsem byl v Trenčíně, kde pořádali veletrh elektroniky a energetiky Elosys. Koná se sice v montovaných halách, ale existuje. Jak vidíte, když máte dobré téma, a pokud vystavovatelé akci potřebují, můžete udělat veletrh na zelené louce. A my chceme takové akce dělat. Například u Invexu se ukázalo, že zájem nebyl. Můžeme se rozkrájet, ale nic s tím nenaděláme. Mimochodem největší světová výstava informačních technologií přestala existovat v roce 2004, protože Bill Gates a s ním celý IT průmysl usoudil, že ji nepotřebují.

Společenství organizátorů výstavních akcí - Sova - v jedné z posledních zpráv uvádí, že veletrhy jako branže oživují. Jak to cítíte v Brně?
Pro letošní rok jsme v hospodářském plánu předpokládali, že nastane celkové oživení ekonomiky i našich veletrhů. To se bohužel nestalo celoplošně, ale máme za sebou výborný veletrh zemědělské techniky Techagro, dále strojírenský veletrh, který vykázal skoro rekordní čísla. Stavební veletrh už tak dobrý nebyl, protože stavebnictví se ještě z problémů nevzpamatovalo. Je to obor od oboru. Co se týče Sovy, my jsme z této organizace vystoupili, protože pražská konkurence ničí veletržní trh. Nebyli jsme se schopni domluvit.

Co myslíte tím, že ničí trh?
Když někdo nabízí veletrh zadarmo, ničí podnikatelské prostředí. Každá akce něco stojí, a pokud někteří pražští organizátoři jdou pod cenu, tak nešlapou na plyn, ale na brzdu.

Jak velkým konkurentem je pro vás Praha?
Praha měla jedinou velkou oborovou mezinárodní akci, a to byl Ampér. A vzhledem k tomu, že tak významnou událost nelze v Praze udělat, protože výstaviště tam tomu neodpovídají, přestěhovala se loni do Brna.

Co jiný konkurent - bratislavská Incheba? Pokud vím, má solidní zisky.
Inchebě patří například i Veletržní palác v Praze, nedala do něj ani korunu a je to vidět. Vyhořel, rozpadá se a výstavy tam dělají v montovaných halách. V Bratislavě Incheba taky téměř nic neinvestovala. My jsme investovali hodně, areál vypadá na světové úrovni, a to je ten rozdíl. Není nic špatného postavit pavilon na dluh, jako jsme to udělali v případě pavilonu P, je to běžná věc a chová se takto skoro každý podnikatel. Důležité je, jestli dluh splatíte a my letos splatíme tak podstatnou část, že jsme se u bank dostali z rizikové zóny. Jsme v komfortním stavu financování, a to je důležité. Odbouráme zadlužení a v příštích letech to bude jeden z faktorů, proč se dostaneme do zisku.

Můžete být konkrétní? Kolik ještě zbývá splatit za pavilon P, který přišel na zhruba miliardu?
Dostáváme se na dvě třetiny splacených dluhů.

Jak předvídáte, že dopadne letošní hospodaření Veletrhů Brno?
Předpokládáme zisk kolem sto milionů korun. Důležité je, že splatíme podstatnou část zmíněných dluhů.

Ovšem Jihomoravský kraj kupuje od veletrhů pavilon D. Kdyby se tento obchod neodehrál, byli byste pořád v černých číslech?
Možná bychom byli v černé nule. Pro neekonomicky vzdělané lidi je taková informace zavádějící - i když firma hospodaří se ztrátou, neznamená to, že si musí půjčovat na běžný provoz. Máme dostatečnou likviditu, splácíme včas své závazky, platíme zaměstnance. Pokud bychom za rok vykázali účetní ztrátu hospodaření, tak je to z jiných důvodů, než že by nám někde chyběly peníze.

Vlastník nemá na osud výstaviště vliv

Máte program veletrhů do roku 2015. Co bude dál? Může prodej většinového podílu ovlivnit provoz BVV?
Na chod výstaviště nemá prodej žádný vliv. Ani Messe Düsseldorf program neovlivňuje, je to naše obchodní politika, my víme, které veletrhy mají potenciál, a které ne. Například v Polsku existuje veletrh Autostrada, protože tam nemají postavené dálnice. Proto tam může být veletrh strojů a technologií na stavbu dálnic. Ale u nás už dálnice většinou existují, proto podobnou akci u nás neuděláme. Vlastník nemá na osud výstaviště vliv.

Jsou podle vás na programu veletržních akcí kromě Techagra, které jste chválil, nějací další černí koně?
Potenciál je největší u odborných akcí, kde se mezi sebou setkávají podnikatelé. U spotřebních akcí, které jsou populární pro běžného návštěvníka, jenž si přišel na výstaviště něco koupit, se možnosti vyčerpaly. Moc na ně nesázíme, protože jsou tady nákupní centra nebo internetové obchody. Za důležitý veletrh v příštím roce považuji Eurotrans. Jeho součástí bude i Autotec, který jsme přesunuli. Zahrnuje tři obory: nákladní a užitková auta, opravárenství a komponenty pro automobily. Nadnárodní firmy řekly, že v roce, kdy se koná Automechanika ve Frankfurtu a IAA v Hanoveru, nepůjdou na veletrhy kategorie B, tedy regionální, což je náš případ. Proto jsme Autotec přesunuli do příštího roku, kdy se zmíněné světové akce nekonají. A spojili jsme to s dalšími druhy dopravy do veletrhu Eurotrans. A to považuji za černého koně do budoucna. Ta akce má potenciál se rozrůst do velikosti strojírenského veletrhu.

Ředitel vídeňského výstaviště řekl tento týden v rozhovoru pro MF DNES, že tamní areál se ukázal jako zbytečně velký a zmenšili jej na polovinu, což se vyplatilo. Existovala taková úvaha i v případě pisáreckého areálu?
Ten scénář je v případě BVV bohužel neproveditelný. Ve Vídni je naprosto jiná situace, majitelem areálu je město, které jej pronajímá soukromé firmě. Současná podoba vídeňského výstaviště je výsledkem investice 200 milionů eur, kterou zaplatilo město. Zbourali tam několik hal a areál zmenšili. V Brně to nelze udělat, protože byste museli odstranit památkově chráněné budovy. Možná bude přínosem akvizice to, že představitelé Brna neuvidí jako magnet města jen vilu Tugendhat, do které investovali desítky milionů korun. My dáváme každých pět let do údržby těchto památkově chráněných objektů kolem 60 milionů.

Možná nemusíte bourat, stačilo by posunout plot...
Máme tady v pronájmu asi sto firem, což pro nás znamená výdělek asi 50 milionů korun ročně. Není pravda, že budovy leží ladem, nevyužity. Teoreticky existují možnosti, jak využít i další, například funkcionalistické divadlo, ale to by vyžadovalo asi padesátimilionovou opravu. Často sem přicházejí různí lidé, podnikatelé nebo politici s nápady typu udělat v pavilonu A akvapark nebo z pavilonu Z vytvořit sportovní halu. To jsou utopistické nápady. Haly slouží pořád hlavně výstavním účelům, není pravda, že jsou zakonzervované.

Výstaviště má za sebou propouštění. Bude pokračovat?
Navenek to vypadá, že úspěšnost firmy je hodnocena podle toho, jestli má tisíc nebo sto zaměstnanců. V této firmě byla historicky jakási přezaměstnanost, kterou se daří průběžně odbourat. Ukázalo se, že je to velmi nutné. Možná jsem udělal chybu, že jsem nebyl razantnější, ale to tehdy nebylo možné. Máme cíl zredukovat počet zaměstnanců na 312 ke konci roku. V příštím roce se chceme dostat na číslo 280. Nutně potřebujeme snížit počet funkčních míst, a to se děje tak, že rušíme neobsazené pozice, neobnovujeme místa po odchodech do důchodů a podobně. Není to hromadné propouštění, ale postupné omezování. Od začátku letošního roku jsme průběžně zrušili padesát pracovních míst.

Dovolte osobní otázku: Překvapila vás zpráva o odchodu německého investora?
Možná v tom prvním momentu. Ale v zásadě to překvapující není, protože majoritní vlastník se rozhodl pro plán A, tedy naplnění opce, postoupení podílu městu Brnu. Stal by se ale menšinovým vlastníkem, což by mu zřejmě nevyhovovalo, a rozhodl se proto prodat celý balík akcií.

Zklamalo vás to? Zahraniční majitel přece jen dával veletrhům punc mezinárodní firmy, navenek to dobře působilo.
Nějak se s tím budeme muset vyrovnat. Veletrhy zde byly před rokem 1998 a budou i po roce 2013.

Pokud nový vlastník teoreticky vyhlásí konkurz na ředitele, přihlásil byste se?
Já jsem se nehlásil ani do prvního výběrového řízení, Messe Düsseldorf mě vybralo samo, protože potřebovali profesionála. Pokud by mě nový vlastník nepovažoval za profesionála, dělal bych asi něco jiného.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z Ječmeniště zbyly trosky, daří se tam vínu
Ves zmizela v zajetí ostnatých drátů, byla kolébkou nejlepších vín

Dnes by to bylo ideální místo pro turistický i vinařský byznys. Druhá světová válka a pak železná opona ovšem vesnici Ječmeniště na česko-rakouských hranicích...  celý článek

Šárka Skorkovská pracovala na oční klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny a...
Žena ve vedoucí funkci musí zůstat ženou, míní oční lékařka Skorkovská

Jen přečíst jména těch, kterým oční lékařka Šárka Skorkovská pomohla znovu ostře pohlédnout na svět, by zabralo dost času. V oboru totiž působí přes pětadvacet...  celý článek

Dospělý jedinec Allolobophora hrabei dosahuje délky až 60 cm.
V pálavském podzemí žije půlmetrová žížala, pozná se podle trusu

Na vlastní oči toho tvora zahlédl jen málokdo. Přitom není žádný drobeček. Nejdelší žížala žijící na českém území - Allolobophora hrabei - může délkou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.