Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historie okruhu: Česko-italské války o peníze i výsledky

  16:03aktualizováno  16:03
Velká cena v roce 1970 se nezapsala do historie díky dění na trati, extrémně zajímavá však byla při pohledu do zákulisí. A to zejména z domácího pohledu. Hned ve dvou případech se totiž Čechoslováci dostali do konfliktu s Italy. A rozhodně ne s žádnými ořezávátky.

Smolař Grand Prix 1970 Silvio Grasetti. Ital se celý závodní víkend vyhýbal novinářům, kteří se snažili zjistit cokoliv o budoucnosti jeho angažmá u Jawy. | foto:  Archiv Automotoklubu Masarykův okruh

První „neshodu" měl Giacomo Agostini s brněnskými pořadateli. 

Finančně totiž Grand Prix fungovala tak, že pořadatel vyplácel jednotlivým jezdcům startovné – gáži, díky které na závod přijeli. A právě výše startovného se vůbec nelíbila Agostinimu. 

Poté, co se v Brně dověděl výši startovného, začal balit kufry. Doslova. 

Výročí Velké ceny

Velká cena letos na Masarykově okruhu v Brně oslaví padesáté narozeniny. V pravidelném fotoseriálu se nyní můžete podívat na unikátní fotografie momentů, které vyhlášený podnik v uplynulém půlstoletí doprovázely. Dlouhá léta je trpělivě zpracovával Zdeněk Zavřel.

„Všude jinde ve světe je minimum 500, v nejkrajnějším případě 400 liber za jeden start. Obvykle však jsou částky vyšší, v Anglii například 1000 liber. Jistě uznáte, že 120 liber, kteří mi nabízejí v Brně, je s tím neúměrné. Když spočítám, co mě stojí čtyři mechanici, ubytování, strava v hotelu a další vydání, je to zhruba 100 liber. Takže zbývá 20 liber,“ stěžoval si Agostini otevřeně brněnským novinářům. 

Tehdejší ředitel Velké ceny Bohumil Kunc se bránil: jezdci prý jsou vždy nespokojení a liber nebylo zrovna nazbyt. Nakonec se obě strany dohodly. Výslednou sumu si gentlemansky nechaly pro sebe.

Další česko-italská válka ovšem hořela v depu Jawy. 

Továrna nebyla spokojena s výsledky Silvia Grasettiho, kterého na sezonu angažovala. Po výsledcích zesnulého Ivyho, který zatápěl na jawácké třistapadesátce i Agostinimu, a slibném závěru sezony 1969, pomýšlela na nejvyšší stupně. 

Fotogalerie

Jenže Grasetti na Salzburgringu spadl a poté jakoby se už bál závodit. Zejména na mokru si podle techniků Jawy hledal jakékoliv výmluvy, aby nemusel jet naplno.

V Brně si už úplně otevřeně hledal nové angažmá a i Jawa s ním chtěla spolupráci ukončit. Všichni nicméně věřili, že v Brně zajede dobře a potrápí i Agostiniho. 

Jenže naděje zhasly tím nejpotupnějším způsobem. Grasetti při příjezdu na start třistapadesátek motorku neubrzdil a narazil do čekajících jezdců. 

Zranil Čechokanaďana Frankieho Juhana, sám si odřel obličej, ale především prorazil nádrž své motorky. Kvůli úniku benzinu se musel start odkládat a Grasetti (na rozdíl od vážněji poraněného Juhana) do závodu nenastoupil.

Autor:


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.