Lídr jihomoravské kandidátky ODS Jiří Crha.

Lídr jihomoravské kandidátky ODS Jiří Crha. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Velká koalice ODS a ČSSD, to by byl podvod na voliče, tvrdí Jiří Crha

  • 16
Lídr občanských demokratů Jiří Crha je na kandidátce do krajských voleb tak trochu v roli chytré horákyně. Je novou tváří strany a současně zkušeným matadorem. Byl totiž deset let šéfem jihomoravského krajského úřadu.

Se dvěma politickými rivaly, Stanislavem Juránkem (KDU-ČSL) i Michalem Haškem (ČSSD), tak dlouhá léta úzce spolupracoval.

"V případě Michala Haška ovšem ta spolupráce tak intenzivní nebyla, neboť se na krajském úřadě moc často nevyskytoval," kritizuje Crha svého konkurenta a rád dodává, že "současný hejtman má více funkcí než japonská kalkulačka".

Vaše strana byla téměř polovinu volebního období s Haškovými sociálními demokraty v koalici. Nelitujete toho, že jste v roce 2010 odešli do opozice a ztratili část vlivu na rozhodování kraje?
Jsem přesvědčen, že tehdejší krok byl správný. Priority sociálních demokratů a jejich prosazování byly pro ODS v tu dobu nepřijatelné. Kraj se začal ubírat směrem zadlužování, neshodli jsme se v otázce konkurence na železnici, nesouhlasili jsme ani s tím, na co se čerpal úvěr z Evropské investiční banky. A ani způsob komunikace v koalici nám nevyhovoval.

Jiří Crha a ODS

Jiří Crha
Narodil se v roce 1960. Vystudoval Vysoké učení technické a Masarykovu univerzitu v Brně.
Od roku 1992 pracoval na Okresním úřadě Blansko, mezi lety 1995 a 2001 byl jeho přednostou. Poté se stal ředitelem nově vzniklého Krajského úřadu Jihomoravského kraje, kde působil do roku 2010.
V 90. letech byl po čtyři roky zastupitelem v Blansku, nyní působí jako místostarosta města.
Je rozvedený, má dvě dospělé děti. 

ODS
Byla dosud v krajském zastupitelstvu vždy. Ve volbách v roce 2008 získala strana v čele s Milanem Venclíkem 15,88 procenta hlasů a umístila se na třetím místě.
Vítězní sociální demokraté s ODS uzavřeli koaliční smlouvu a velká koalice vládla jihu Moravy do léta 2010. Po Venclíkově odchodu přešla ODS dobrovolně do opozice.

Úvěr, o kterém mluvíte, ale ODS v klíčovém hlasování posvětila.
Já ne, já tam tehdy nebyl. Ale máte pravdu, ODS s ním souhlasila. Vadilo nám pak to, na co se peníze začaly využívat. Platily se z nich i projekty, které nemají spolufinancování z Evropské unie a jsou placené čistě z tohoto úvěru, což je podle nás špatně. Je to třeba příklad nemocnice ve Znojmě, na kterou jde kolem 350 milionů korun. Nechci zpochybňovat tuto rekonstrukci, ale proč stavíme BMW, když by nám stačila octavia? Peníze je nyní potřeba investovat hlavně do dopravní infrastruktury a do vzniku pracovních míst, ne budovat zázemí pro pacienty z Rakouska ve Znojmě.

Jedním z největších problémů je krajský územní plán, jehož platnost zrušil Nejvyšší správní soud. Kdo je podle vás odpovědný za to, že je nyní kraj bez tak důležitého dokumentu?
Soud nenapadl faktické věci zakotvené v územním plánu, tedy různé liniové dopravní stavby a podobně. Řekl pouze, že projednání dokumentu nebylo dostatečné. V jiných krajích ale projednání proběhlo obdobně a zásady platí. Nechci si tedy přihřívat polívčičku a tvrdit, že vedení kraje pochybilo. Myslím si, že zkrátka není možné ustupovat různým sdružením a ekologickým aktivitám. Mnohdy totiž prosazují něco, co ve výsledku vůbec není úsporné.

Zásady však nenapadla ekologická uskupení. Na soud se obrátili starostové obcí, kterých se plány na dopravní stavby dotýkají.
No, to sice ano. Ale byli u toho i různí aktivisté. A tito starostové jsou nyní na kandidátce Strany zelených.

Souhlasíte tedy s tím, jak jsou v územním plánu zakresleny hlavní dopravní koridory?
S faktickou podobou zásad územního rozvoje souhlasím. Myslím si tedy, že trasa silnice R43 je v nich zakreslena správně, stojíme i za vedením silnice R52 směrem na Mikulov. Pokud nebudou vybudovány plánované tangenty na jihu Brna, bude to pro město i kraj velký problém. A ODS samozřejmě podporovala a stále podporuje odsun nádraží. Neznám sice úplné detaily toho, jak se nádraží řeší na brněnském magistrátu, ale mám pocit, že když se někde rozdělují peníze, není v Jihomoravském kraji jednota. My tu zkrátka máme kverulanty, kvůli kterým se hádáme, a peníze jdou jinam.

Rozhovory s lídry

Seriál rozhovorů s lídry stran, které kandidují do Zastupitelstva Jihomoravského kraje, začal rozhovorem s Janou Drápalovou ze Strany zelených a nezávislých starostů. Následovali lídři TOP 09 a KDU-ČSL Jan Vitula a Stanislav Juránek. Po rozhovoru s Jiřím Crhou bude následovat hejtman a místopředseda ČSSD Michal Hašek.

Jedním z hlavních témat vaší kampaně je konkurence na železnici. Co byste udělali jinak, než dělá současné vedení kraje?
Podle našich propočtů by se dalo ušetřit 150 milionů korun ročně, kdybychom pustili konkurenci na všechny tratě, na které můžeme. Tedy na 55 procent tratí do roku 2019 - pak to bude možné na všechny tratě. Nyní kraj zvažuje, že pustí konkurenci na jednu motorovou trať u Veselí nad Moravou, tedy přibližně na desetinu tratí. Podle nás by se ale stejně mělo postupovat i v případě trati Letovice - Brno - Křenovice a Tišnov - Brno - Břeclav. Konkurence totiž ušetří peníze a přinese větší komfort.

Když vás spolustraníci loni zvolili jako lídra krajských voleb, byl jste téměř neznámou tváří. Myslíte, že jste náskok svých politických konkurentů dohnal a voliči vás dostatečně znají?
Předpokládám, že jsem byl zvolen právě i díky tomu, že jsem novou tváří. A kampaň, kterou jsme vedli, měla právě kvůli tomu několik fází. Věřím, že nyní už známá tvář jsem, lidé už mě často poznávají. Pomohlo tomu hlavně setkávání s občany zejména v jarních a letních měsících.

Předvolební výzkum pro Českou televizi věští občanským demokratům na jižní Moravě třetí místo. S kým si dovedete představit případná jednání o koalici?
Slyšel jsem, že TOP 09 už nyní vyjednává s ČSSD, ale doufám, že to tak nedopadne. My zatím s nikým nevyjednáváme, budeme se řídit až výsledkem voleb. Preferuji koalici od středu doprava, nedovedu si představit koalici s komunisty a koalice ODS a ČSSD je podle mě podvodem na voliče. Spolupráci s ČSSD si dovedu představit jedině snad v případě, že by u toho byla ještě další strana či strany.