Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Poklad pod zámkem. Studenti vymýšlí, jak z Věstonické venuše udělat tahák

  16:01aktualizováno  16:01
Nejznámější figurka Česka a archeologický skvost z období mladého paleolitu – Věstonická venuše – je většinu času zamčená v depozitáři Moravského zemského muzea v Brně. V poslední době sílí hlasy, aby byla nastálo vystavena. A tak by třeba do budoucna mohlo mít Brno stejný magnet pro návštěvníky jako pařížský Louvre svoji Monu Lisu.

Policisté se samopaly doprovodili vedoucího Ústavu Anthropos Martina Olivu se soškou Věstonické venuše do sídla brněnské firmy Fei, kde se podrobí detailnímu zkoumání pod mikroskopem. (17.8.2016) | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Diskuse dospěla tak daleko, že se jí zabývalo i nedávné sympozium v Moravské galerii, kterého se zúčastnili muzejníci, historici i designéři.

Fotogalerie

A studenti z ateliéru Michala Froňka Vysoké školy uměleckoprůmyslové (VŠU) v Praze dostali za úkol vymyslet správné, estetické a bezpečné pouzdro, v němž by se dala uchovávat a přenášet. A navrhovali i vitrínu, ve které by mohla být umístěna. Jejich práce jsou k vidění až do 16. dubna v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně.

„Celé to vzniklo tak, že jsme připravovali výstavu českého designéra Maxima Velčovského a on se chtěl podívat na Věstonickou venuši. Když se dozvěděl, že ji vidět nemůže, podivil se, proč je taková vzácnost, která by přitáhla davy návštěvníků, zamčená v trezoru. A když jsme chystali výstavu designérů Olgoj Chorchoj, reagoval podobně i Michal Froněk, spoluzakladatel studia,“ říká kurátor výstavy Rostislav Koryčánek.

Froňkovi studenti z VŠU se na venuši zajeli podívat a poslechli si Martina Olivu, vedoucího ústavu Anthropos. Od něj se dozvěděli historii jejího objevení Karlem Absolonem i potřebné technické detaily, které pro návrh potřebovali.

Kde by mohla být?

Muzejníci mají největší obavy z toho, zda by soška stálé vystavení vůbec vydržela. „Řešíme také, jak ji zajistit z hlediska bezpečnosti,“ míní Jiří Mitáček, ředitel Moravského zemského muzea.

Podle něj je to předmět, který vznikl za určitých podmínek z materiálu, jenž stále pracuje. „Naším úkolem je uchovat ji v co nejlepší kondici i pro příští generace. K tomu nám poslouží třeba i nedávný screening ve speciálním technologickém centru. Získali jsme tisíce snímků, které vědci stále vyhodnocují a které by měly dát odpověď i na to, zda je možné ji trvale vystavit a za jakých přesně podmínek,“ popsal Mitáček.

Otázkou také je, kde by měla být venuše umístěna – jestli v Anthroposu v Pisárkách, kam z hlediska zařazení patří, nebo v hlavní budově muzea na Zelném trhu, která je pro návštěvníky jako první „na ráně“. Vznikl i návrh vrátit ji zpět do míst, kde byla objevena a kde mají v Pavlově nový moderní archeopark. To ale vedení Moravského zemského muzea nechce.

„Znamenalo by to značné stavební úpravy a vybudování speciální bezpečnostní trezorové místnosti, která splňuje světové parametry. Rozhodně to není otázka nějaké blízké doby,“ dodal ředitel.

Studenti však předběhli dobu a lůžko pro venuši už vymysleli. „Na výstavě se sešlo třináct prací, které kombinují staré tradiční materiály – vzácné dřevo, kůži a kov – s moderními technologiemi, jako nehořlavým antivibračním silikonem či různými zamykacími systémy,“ upřesnil Koryčánek.

Sošku na rentgenový výzkum doprovázeli ozbrojenci:





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.