I proto se heslem "lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše" řídili odboráři i zaměstnanci většiny strojírenských firem na jihu Moravy.
"Mohli si vybrat. Buď částečné propouštění nebo stejnou úroveň mezd jako letos," uvedl člen vedení ČKD Blansko Strojírny, který si nepřál uvést své jméno.
Odbory ve firmě, která zaměstnává 545 lidí, přitom původně požadovaly tříprocentní nárůst, stejně jako loni. Po nepříliš dlouhém vyjednávání ale nakonec přistoupili zaměstnanci na třetinu.
To nepokryje ani inflaci, kterou ministerstvo financí v příštím roce odhaduje na 1,3 procenta. Přesto jsou na tom lépe než jiné firmy v oboru strojírenství, kterému hospodářská krize nejvíce škodí.
Nejvíc návrhů kolektivních smluv počítá se zmrazením mezd. "Setrváváme na úrovni loňského roku. A podle zakázek neočekáváme v brzké době obrat," řekl ředitel vyškovského Antragu, jehož zákazníky jsou Zetor nebo Tatra.
V Zetoru odsunuli vyjednávání na leden, v Královopolské budou mít starou smlouvu až do dubna. "Mluvit o požadavcích je teď předčasné. Situace je složitá a také se rychle vyvíjí," uvedl předseda odborářů v Královopolské Bohumír Hanák.
Zmrazení ještě neznamená stejně jako loni
Zmrazení ale vždy neznamená stejný plat. Vyškovskému Antragu ani brněnském Zetoru se totiž nepodařilo dodržet plat, který před rokem vedení slíbilo.
"Byly odstávky a nebylo tolik přesčasů," odhadl šéf odborů Zetoru Alois Kazelle, že průměrná mzda šla letos do mínusu až o tisíc korun. V Antragu dokonce o dva tisíce.
Naopak v blanenské strojírně ČKD se podařilo dohodu o tříprocentním růstu dodržet. Těžké strojírenství se drží lépe, doba realizace zakázek je totiž delší.
"Flexibilně jsme přesouvali pracovní kapacity, takže když neměl někdo svou práci, poslali jsme ho třeba natírat," vysvětluje jeden z důvodů personalistka Tereza Svobodová.
V břeclavské firmě Gumotex se vedení s odbory dohodlo na tříprocentním růstu. Také v brněnském dopravním podniku nebo nemocnicích počítají s nárůstem platů.
