Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrad Veveří na silvestra oslaví osmisté výročí, zmínil se o něm král

  8:27aktualizováno  8:27
Na brněnském hradě Veveří budou mít na silvestra hned dva důvody k veselí. Kromě oslav spojených s příchodem nového roku si návštěvníci připomenou 800 let od chvíle, kdy se poprvé o hradu zmínil český král Přemysl Otakar I.

Hrad Veveří v Brně slaví osmisetletou existenci. (ilustrační snímek). | foto: MAFRA

Od té doby hrad zažil období slávy i brutální neúcty a devastace. Ničivé následky režimu druhé poloviny dvacátého století, kdy byl hrad necitlivě přestavován a s neúctou devastován, si nese dodnes.

Už deset let se ale hrad opravuje a rekonstrukce je vyčíslena na 170 milionů korun. A minimálně ještě dalších deset let se opravovat bude.

Oslavy výročí

Otevřeno
od 10 do 15 hodin
Vstupné
30 Kč (děti do 6 let zdarma)
Program
Prostory Příhrádku: brněnská kapela Gajdoši
Původní kovárna: část výstavy věnované osmisetleté historii hradu
Hradní vinotéka: medovina a svařené víno
Polní pekárna: bramborové placky různých druhů
Pole pod hradem: stavba modelu hradu Veveří ze sněhu (pokud napadne)
Více informací o hradu najdete na www.veveri.cz.

"První zmínka o hradu Veveří je právě z posledního dne roku 1213. Český král Přemysl Otakar I. a jeho mladší bratr, moravský markrabě Vladislav Jindřich totiž v listinách určených pro řád johanitů uvádějí jako svědka Štěpána z Veveří. Proto jsme se rozhodli výročí hradu datovat právě na silvestra," vysvětluje vedoucí správy hradu Lenka Florková.

Oslavy k výročí se budou konat v novodobé historii vůbec poprvé. "Pokud nám bude počasí přát, zpřístupněna budou všechna nádvoří hradu. V přihrádku zahraje známá brněnská kapela Gajdoši," láká Florková.

Hrad bude mimořádně otevřen od deseti hodin dopoledne do tří hodin odpoledne. K dostání tu bude horká medovina, svařené víno či chlebové placky z polní pekárny. Důležitým lákadlem je výstava mapující osmisetletou historii hradu.

Pevnost, statek i romantické sídlo

Hrad Veveří v historii přecházel z ruky do ruky - panovníků, šlechty i soukromníků. Od třináctého století je jedním z nejdůležitějších zeměpanských hradů na Moravě. Po čtrnáctém století zažíval zlatý věk, vznikaly nové věže, předhradí, hradby i kaple s obrazem dnes známým jako Veverská Madona.

Z husitských dob se dochovalo zesílené opevnění hradeb a bran. Sto let trvající držení hradu rodinou Zinzendorfů přineslo přestavbu v téměř "zámeckém" stylu.

Na přelomu 18. a 19. století se Veveří stalo centrem romantického bádání, kdy tehdejší panovník Zinzendorf uvěřil legendám o místním pokladu a dal dokonce prokopat část hradního areálu.

Poslední rozsáhlejší úpravy tu provedla Helena, vnučka barona Sina, koncem 19. století. Roku 1925 hrad přešel do majetku státu. Stal se oblíbeným výletním místem Brňanů, k čemuž přispěla i návštěva prezidenta Tomáše G. Masaryka v červnu roku 1928.

Žádná doba ho však nepoznamenala tak jako dvacáté století. Hrad zkonfiskovaly jednotky německého wehrmachtu a vytvořily tu rehabilitační středisko pro zraněné a laboratoř SS. "Hrad zažil několik ran. Velkou byl odchod německých vojsk a příchod těch sovětských," popisuje bývalý kastelán Petr Fedor.

Beton místo dřevěných podlah

"Další hrůza přišla v padesátých letech, kdy byl hrad drasticky přeměněn na lesnické učiliště, internát a závodní školu práce," dodává.

Rokokové fresky byly přetaženy omítkou, sály předěleny příčkami, původní dřevěné podlahy zalité betonem. Lesnické učiliště tu vydrželo do sedmdesátých let.

"Další ranou bylo, když hrad spadl pod správu Vysokého učení technického v Brně. Z megalomanské přestavby na kongresové sídlo školy bylo naštěstí realizováno minimum," dodává Fedor.

I tak byly na hradě zničeny historické omítky, statika budov byla ohrožena mnohatunovou zátěží betonu. S koncem "budování rozvinutého komunismu" byl v osmdesátých letech projekt rekonstrukce hradu zastaven.

Až v novém tisíciletí začíná období revitalizace. "Hrad je od roku 1999 pod správou ministerstva kultury, až poté začalo období jeho záchrany," dodává Fedor. Rekonstrukce má cíl navrátit podobu hradu do roku 1925, která potrvá ještě minimálně další dekádu a měla by přijít na 170 milionů korun.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.