Vizualizace nového nádraží ve Vídni - Südbahnhof | foto: ÖBB

Vídeň předběhla Brno a buduje nádraží. Vlaky jezdí jinam

  • 31
Do Vídně vlakem? Pro Jihomoravany to byl dosud nejjednodušší způsob, jak vyrazit do rakouské metropole za nákupy či za zábavou. Cestující teď zřejmě překvapí, že nedojedou na velké nádraží Südbahnhof, jak byli zvyklí, ale na malou stanici Wien Meidling.

Od poloviny prosince je totiž vídeňské jižní nádraží mimo provoz a počátkem roku začala jeho demolice. Budova musí uvolnit místo pro monstrózní projekt nového železničního centra.

Pro cestující z Česka to znamená nemalé změny. Místo jedné cílové stanice končí teď vlaky ze směru Břeclav na několika různých místech.

"Člověk často neví, kam dojede," říká studentka Vídeňské univerzity Aneta Mandysová. Většina cestujících je novou situací zaskočena, navíc vlaky často nabírají zpoždění.

Westbahnhof uzavřel i historickou halu

Spoj do Česka měl čtvrt hodiny zpoždění, ale nikde to nenapsali ani nehlásili. Na nástupiště, kde měl přijet, dojel úplně jiný vlak a spousta Čechů do něj nastoupila a odjela špatným směrem," popisuje Mandysová zmatek na současné "hlavní" stanici Meidling.

Situaci komplikuje fakt, že druhé největší vídeňské nádraží Westbahnhof, kde část vlaků z Česka také končí, se v současnosti opravuje. Památkově chráněná hala je zcela uzavřená a cestujícím slouží pouze provizorní prostory v sousední budově.

Podle zástupců rakouských drah nastalo v souvislosti s uzavřením Südbahnhof jen několik málo problémů.

Samozřejmě že se vyskytlo několik počátečních těžkostí, ale všechno zatím funguje celkem velmi dobře," říká mluvčí rakouských drah Alexandra Kastnerová.

Jak dodala, cílové stanice jednotlivých vlaků se až do předběžného zprovoznění stavby v roce 2012 měnit nebudou.

Významný železniční uzel

Vídeňští radní a rakouské dráhy předpokládají, že se díky novému nádraží stane rakouská metropole jedním z nejdůležitějších železničních uzlů Evropy.

"Budova Südbahnhof už nebyla nejmladší. Vídeň ale především potřebuje průjezdné nádraží, které by spojovalo jih Evropy se severem a východ se západem, aby jí mohl projet vlak třeba z Paříže až do Varšavy," vyjmenovává Kastnerová důvody, které vedly k největšímu současnému stavebnímu projektu v hlavním městě Rakouska.

"Další nespornou výhodou je, že nová stanice bude napojena na metro," dodala.

Projekt připomíná brněnský uzel

Ve Vídni se ale nebuduje pouze nádraží. Spolu s ním vznikne na ploše větší než sto padesát fotbalových hřišť celá nová čtvrť se školním kampusem, kancelářskými budovami, byty a zelenými plochami. Projekt za více než dvě miliardy eur, tedy asi padesát miliard korun, se tak podobá brněnskému plánu na výstavbu dopravního uzlu Europoint.

Jak v Brně, tak i ve Vídni provází stavbu nařčení z porušení hospodářské soutěže, kritika poukazující na předražení projektu i protesty občanů.

"S pomocí UNESCO, které hrozilo vyškrtnutím Vídně ze seznamu světového kulturního dědictví, se nám podařilo prosadit snížení nejvyšší budovy z původně plánovaných sto metrů na osmaosmdesát," říká mluvčí občanské iniciativy Bahnhof Wien Walter Papst.

"Požadujeme ale, aby všechny budovy nepřesahovaly výšku šedesáti metrů," podotkl Papst.

Iniciativa upozorňuje také na další nepříjemné důsledky stavby, jako je hluk, vyšší množství zplodin, ale i tvoření větrných turbulencí mezi výškovými domy.

"Učinili s ohledem na naše připomínky několik malých změn oproti původnímu plánu, většina velkých problémů ale zůstala," říká kriticky Papst.