Sto hodin stráví studenti uzamčení v prostoru o velikosti pouhých 25 metrů čtverečních. Po celou dobu přitom musí vykonávat nejrůznější úkoly.
„V expedici máme čtyři druhy odborníků: astronomy, architekty, inženýry a lékaře. Každý musí v průběhu mise zvládnout speciální experiment. Například postavit marsovské vozítko, které při simulovaném výstupu na planetu shromáždí údaje o teplotě, tlaku vzduchu a magnetickém poli,“ vysvětluje velitel projektu Michal Vyvlečka.
Dostat se až do posádky simulovaného letu přitom není nic lehkého. Každoročně se pořadatelům přihlásí přibližně 250 zájemců ve věku od třinácti do devatenácti let.
„Do finále postoupí deset až dvanáct z nich. Všichni absolvovali skutečný astronomický výcvik v Belgii v evropském kosmickém centru, kde si mohli vyzkoušet třeba i chůzi ve stavu beztíže,“ popisuje Vyvlečka.
Projekt zaštítili kosmonauti Vladimír Remek a Ivan Bella
Stejně jako u skutečného letu mají organizátoři připravenou záložní posádku. „Když jsme chystali prostor pro simulaci, tak nás to trochu zamrzelo, ale vítězům to přeji. Má to i své výhody, protože my na rozdíl od nich aspoň víme, do čeho jdeme,“ usmívá se náhradnice Eliška Trampová, která má na starost vysílání internetové televize z mise.
Unikátní projekt, který zaštítili kosmonauti Vladimír Remek a Ivan Bella, mnohé z účastníků nastartuje na vědeckou dráhu. „Vyhrávají různé soutěže a patří ke špičkovým studentům, kteří se pak dostávají na prestižní univerzity Cambridge či Oxford,“ vyzdvihuje velitel.
Vyškov byl pro simulaci letu na Mars vybrán z kapacitních důvodů. „Na jiných hvězdárnách by to asi nebylo možné, protože členové expedice ji potřebují téměř celou. Tady jsem jediným zaměstnancem, který se na ten týden uskrovní,“ vysvětluje ředitelka vyškovské hvězdárny Dobromila Patáková.
