Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hrozny napadají plísně a vinaři řeší dilema: sklidit, nebo zariskovat?

  9:35aktualizováno  9:35
Letošní podzim je pro jihomoravské vinaře příliš deštivý. Nadbytek vláhy způsobuje uhnívání hroznů. Ještě je tu ale naděje. Pokud brzy vysvitne slunce, ze škodlivé plísně se vyvine ušlechtilá, víno pak bude naopak sladší a aromatické. Pokud ne, je po úrodě.

ZKÁZA Vladimír Zborovský ukazuje plíseň, které se díky deštivému počasí enormně daří. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Tento podzim zůstane v paměti jihomoravských vinařů nadlouho. „Letošní ročník bude poznamenaný hnilobou,“ vysvětluje vedoucí Ústavu vinohradnictví a vinařství Mojmír Baroň.

Kvůli nadměrným srážkám v posledních dnech (na některých místech v kraji dokonce způsobily záplavy) se totiž výborně daří zhoubnému druhu plísně šedé a hrozny uhnívají. Potíže začaly vlastně už na jaře.

„Jaro bylo dost suché, stačilo jen na zvlhčení půdy. Proto jsou slupky hroznů tenčí a snáze praskají. Hniloba se pak šíří rychleji,“ popisuje Vladimír Zborovský, spolumajitel Vinařství V&M Zborovský.

Fotogalerie

Vinaře proto teď čeká těžké rozhodování. „Buď mohou pozdní odrůdy chemicky ošetřit a doufat, že bude hezké počasí, nebo je raději sesbírat nedozrálé. Hniloba se těžko zastavuje, ale samozřejmě záleží případ od případu, podle polohy vinařství,“ komentuje Baroň.

V obou variantách, tedy při sklizni i vyčkávání, ale vinaři riskují. Když s nervy vydrží, ale slunečno nebude, mohou o úrodu přijít.

Sklidit hned znamená doslazovat

Když sklidí hrozny hned, budou muset doslazovat. Aktuálně se cukernatost vinné révy v mnoha vinařstvích pohybuje kolem 17 stupňů, ale správně má být kolem 21 stupňů.

Plíseň. Škodlivá i vítaná

Plísni šedé se daří díky deštivému počasí. Pokud však vysvitne slunce, změní se...

Plísni šedé se daří díky deštivému počasí. Pokud však vysvitne slunce, změní se na plíseň ušlechtilou.

Plíseň není u révy vždy na škodu. Plíseň šedá, která sužuje moravská vinařství nyní, vzniká z přemíry vláhy a hrozny ničí. Ovšem při slunném počasí (a vlhku) se z ní vyvine plíseň ušlechtilá, která snižuje obsah vody v hroznu a zvyšuje koncentraci cukru. Víno je pak sladší, šťavnaté a aromatické.

„Naše pozdní odrůdy, Rulandské šedé nebo Neuburské, mají nyní kolem 15 stupňů cukernatosti. Když je sklidíme dřív, musíme doslazovat,“ potvrzuje Zborovský.

Některá vinařství v kraji mají vína sladká dost, ale stěžují si na nižší vyzrálost.

„Trápí nás nevyzrálé hrozny, ale necháme to na přírodě, abychom nemuseli doslazovat. Jsem zastánce raději přívlastkových vín, ne stolních,“ říká odhodlaně technolog Vinařství Volařík Filip Mlýnek.

Právě vína přívlastková, která se nesmí doslazovat, jsou nejvíc v ohrožení. Vinaři odhadují, že těchto vín, mezi která se řadí například Muškát, Müller Thurgau nebo Irsai Oliver, bude v příštím roce méně. „Tři čtvrtě vín máme přívlastkových, takže nás letošní počasí poznamená,“ hodnotí majitel stejnojmenného vinařství Vít Sedláček.

„Je to problém. Muškát moravský či Müller Thurgau, které mají tenkou slupku a patří k raným odrůdám, jsme museli sklidit asi o týden dříve a z hroznů, které nevydržely, jsme museli udělat burčák,“ dodává Zborovský. Vinaři letošní situaci přirovnávají k roku 2001. I tehdy pršelo víc, než bylo pro révu snesitelné.

Nezvykle krušné počasí teď trápí i vinaře ve Francii, Itálii, Španělsku a dalších státech na jihu Evropy, které jsou kvalitními víny proslulé. Vůbec poprvé museli i oni požádat u Evropské unie o zvýšení povolené hranice doslazování.

Čekání na slunce

„Chtějí-li vinaři zvýšit cukernatost o více než čtyři stupně, tedy o čtyři  kilogramy cukru na 100 litrů moštu, pak musí žádat Evropskou komisi. K tomuto požadavku jsme se připojili i my,“ uvádí Tibor Nyitray, šéf Svazu vinařů ČR.

Úrodu na Moravě může ještě zachránit slunné počasí, díky kterému se ze zhoubné fáze plísně šedé vyvine plíseň ušlechtilá.

„Když bude přes den slunečno a po ránu ideální vlhkost, vzniká plíseň ušlechtilá, která koncentruje cukr. Vína jsou pak sladší a aromatická,“ popisuje Zborovský.

Jestli se úroda zachrání, nyní záleží i na zkušenostech vinařů. „Podle polohy vinařství se musí ke sběru hroznů přistupovat různě. Ukáže se šikovnost vinařů,“ míní Nyitray.

Každopádně i kdyby chtěli vinaři rovnou sklízet, musí počkat, než vinice vyschnou, aby do nich mohly vjet kombajny. „Je to jako povodeň na vinici. Nemůžete dělat nic jiného než doufat, že brzy voda opadne, a zvažovat možnosti,“ uzavírá biovinař František Mádl ze stejnojmenného vinařství.

Podraží, či zlevní?

I další vinaři, které MF DNES oslovila, už proto obecně raději počítají s ekonomicky slabším ročníkem, tedy zhruba o 30 až 35 procent nižší produkcí vín (kromě počasí bojují jihomoravští vinaři i se špačky).

Ale zda v důsledku všeho vína zlevní jako nekvalitní, nebo naopak podraží jako nedostatková, je ještě předčasné odhadovat.

„Možná budou i levnější, protože budou v horší kvalitě, ale ještě se to nedá úplně říct,“ dodává Sedláček.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.