Před sto lety totiž žilo na Pálavě 145 druhů motýlů, ale dnes je jich o téměř čtvrtinu méně. A další byli a jsou ohroženi. "Na jednom z druhově nejbohatších a přísně chráněných území České republiky vymřelo nebo se dostalo na pokraj vymření sedmatřicet procent druhů denních motýlů," upozorňují ve sbírce Regionálního muzea v Mikulově Regio M renomovaní přírodovědci.
Motýli na PálavěDíky tomu, že vinohradníci používají méně chemie, anebo se bez ní obejdou úplně, se na Pálavu vracejí některé druhy motýlů. Například kriticky ohrožený okáč kostřavový či modrásek jetelový. Před stoletím tady žilo na 145 druhů motýlů, od té doby jich tady vymřela nebo se dostala na pokraj vymření asi čtvrtina z nich. |
Šéf svazu integrované produkce Milan Hluchý a univerzitní profesoři Zdeněk Laštůvka a Zdeněk Pospíšil tvrdí, že za úbytek motýlů může mimo jiné používání herbicidů, nešetrných hnojiv či eroze půdy.
Chemie se vzdalo šedesát firem
Jejich předpoklad potvrdily i výsledky projektu ECOWIN, do nějž se zapojily nejen vinařské firmy z jižní Moravy, ale i z rakouské strany hranice. Jeho cílem bylo na více než tisícovce hektarů vinic vytvořit takové podmínky, aby se do nich mohli vrátit vzácní motýli a další druhy, které v zemědělské krajině téměř vyhynuly.
Asi šedesát vinařských firem nahradilo chemické postřiky neškodnými feromonovými a řádky vinohradů se změnily v bylinné zahrady. Na nich pak vědci pozorovali postupný návrat motýlů. Vinice se podle nich staly mosty, které propojují chráněné přírodní plochy.
V biovinicích, jaké má například vinařství Marcinčák v Novosedlech, Winberg v Mikulově či Gotberg v Popicích, už zaznamenali výrazný nárůst druhové rozmanitosti motýlů. A přibylo jich i ve vinicích s integrovanou produkcí.
"Pozorovali jsme 87 druhů motýlů. Polovina druhů se v ekologických vinicích objevila v dvojnásobném počtu než ve vinicích obhospodařovaných konvenčně," tvrdí přírodovědci. Znovu v nich byl k vidění třeba kriticky ohrožený okáč kostřavový či modrásek jetelový a mnoho dalších vzácných motýlů.
Biovinaři se sešli v Mikulově
Podle Milana Hluchého se vinaři o přírodní hospodaření zajímají stále víc. "Přísně ekologická varianta pěstování má obrovský přínos pro krajinu. Navíc je velmi funkční. Letos jsme na deseti lokalitách sledovali, jak se vinice vyrovnají s plísní šedou, padlím a peronosporou. A se všemi třemi chorobami se lépe vypořádala ekologicky ošetřovaná vinice," tvrdí Hluchý.
Šetrné pěstování má dva stupně. Integrovaná produkce umožňuje jisté použití chemických prostředků a tak se dnes hospodaří na dvou třetinách vinic v Česku. Přísně ekologická varianta vylučuje jakoukoliv chemii a vyjde zatím zhruba o 10 až 15 procent dráž. Rozdíly se však stírají a je větší šance dosáhnout na evropské dotace.
Zkušenosti s pěstováním si vinohradníci předávali tento týden v Mikulově. Na dvoudenní konferenci Vino Envi řešili právě ozelenění vinic.
"Doprovodná bylinná vegetace zlepšuje kvalitu půdy a tím i kondici vinice. Má extrémně významné dopady na stabilitu a kvalitu krajiny na jižní Moravě," míní Milan Hluchý. Vinaři měli šanci se poučit, jak připravit půdu, jak se o byliny ve vinici starat a jaký vliv má ozelenění na kvalitu vína.
