Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: ALKA WILDLIFE

Vinaři z Hnanic získali speciální známku. Za ohleduplnost vůči syslovi

  • 1
Ve svých vinicích vytvořili vhodné prostředí pro sysla obecného, a tak získali ocenění. Řeč je o známce Sysli na vinici, kterou se nově honosí čtyři vinařství z Hnanic. Je to zároveň způsob, jak prospět kriticky ohroženým zvířatům.

„Lidé nákupem vína s touto známkou motivují vinaře k zatravňování meziřadí a nepoužívání pesticidů určených k hubení hlodavců,“ vysvětluje koordinátorka projektu Kateřina Poledníková.

Třetím kritériem je to, že víno musí pocházet z viniční trati, kde se v daném roce sysel vyskytuje. Na Hnanicku to je viniční trať Knížecí vrch. Splněno má třeba Vinný sklep U hafana.

„Vinici obhospodařujeme šetrně dlouhodobě a máme ji zatravněnou. Známku považujeme za výsledek našeho citlivého hospodaření, což má přirozeně pozitivní vliv i na výsledný produkt – víno. A přináší nám i novou energii do další práce,“ říká Milada Kadlecová.

Prozatím to totiž funguje tak, že je známka vinařům nabídnuta. Vznikla totiž teprve na jaře letošního roku a celý projekt je v počátcích. Také proto, že o syslovi často vinaři ani nevědí. „Ve vinicích nedělá žádné škody. A přestože je zvíře aktivní ve dne a dá se na vinici vidět, je drobný a vinaři si jej při práci prostě nevšimnou,“ říká Poledníková.

Nepoužívají žádné pesticidy ani herbicidy

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Týdeník 5plus2 najdete každý pátek ve stojanech na obvyklých místech.

Zapojit se do projektu bylo snadné i pro Vinařství Špetíci.

„Již sedm let pečujeme o vinici v ekologickém systému hospodaření a třetím rokem jsme certifikovanými výrobci bio vín. V meziřadí máme vysetou speciální směs bylin k trvalému ozelenění. Nepoužíváme žádné pesticidy ani herbicidy. Rostliny chráníme jen feromony a dravými roztoči,“ popisuje Věra Špetíková.

Proces získání známky trvá zhruba jeden měsíc. Vinaři, kteří vědí o tom, že mají ve vinici sysla, se mohou o známku i sami přihlásit. „Tak získá systém udělování známek další rozměr – s pomocí vinařů můžeme lépe mapovat výskyt, což je pro ochranu syslů zcela zásadní informace,“ podotýká Poledníková.

Sysel obecný je v současnosti jeden z nejvzácnějších savců Evropy. Dříve byl přitom vnímán jako polní škůdce. Na jeho úbytek měly vliv hlavně změny v zemědělském hospodaření, jež u nás nastaly po druhé světové válce. Populace syslů, která se zabydlela v Hnanicích, sem přišla z Rakouska.

„Tam, kde blízko sebe sousedí vinice na obou stranách hranice, mohou sysli přeběhnout a usadit se na české straně. Pokud tam tedy najdou vhodné prostředí. Takovými místy jsou v současnosti Valtice a Hnanice,“ dodala Poledníková.