Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vitariánská restaurace nevaří ani nepeče. A špagety dělá z cuket

  11:03aktualizováno  11:03
Za poslední tři roky nebyla provozovatelka Kiwi Raw Food restaurace Jana Neduchalová nemocná. Přičítá to syrové stravě, kterou jí. A kterou připravuje ve svém brněnském podniku, prvním svého druhu v celé republice.

Osmadvacetiletá majitelka brněnské vitariánské restaurace Kiwi Raw Food Jana Neduchalová pochází z Hodonína. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Před více než dvěma lety založila Jana Neduchalová spolu se svým kolegou Martinem Skočíkem první vitariánskou restauraci v České republice. Vitariáni nevaří, jedí syrovou stravu. Z cuket umí udělat syrové těstoviny, pečivo vyměnili za sušené krekry ze lněných semínek, jedí hodně ovoce a zeleniny.

Základem jejich přístupu je fakt, že jídlo plné prospěšných látek jich tepelnou úpravou mnoho ztratí. Vitariánů u nás přibývá, ostatně Kiwi Raw Food restaurace se chystá najmout druhého kuchaře. To, co bylo dřív módní vlnou, se stává životním stylem, v jehož centru stojí zdraví budované skrze výživu.

Jak jste se dostala k vitariánství?
Přivedl mě k němu Martin, i když jsem byla první půlrok jeho přesvědčování striktně proti. Přece jen jsem odchovaná klasickou českou kuchyní. Zlom přišel, když jsem si koupila odšťavňovač a začala šťavit ve velkém. Protože mi to chutnalo. Když přešly nepříjemné detoxikační příznaky, kdy jsem neměla nejmenší tušení, co se to se mnou děje, dostavil se přísun obrovské energie. Bylo mi skvěle, instinktivně už jsem se pak nikdy nevrátila k masu ani ke klasickým těžkým jídlům.

Ale ne každý vitarián zatouží po vlastní restauraci.
Myšlenka otevřít nějakou vitariánskou jídelnu vzešla právě z mého nadšení. Divila jsem se, že tu ještě nic takového nebylo. Neměla jsem se kam jít najíst a navíc jsem ostatním chtěla ukázat, co taková živá strava dokáže. Měla jsem potřebu zachránit svět.

Kdo jsou vitariáni

Vita znamená živý nebo syrový, často se používá i anglický výraz raw food, tedy syrové jídlo. Lidé, kteří svoji stravu nevaří, si říkají vitariáni.

Zdůrazňují, že člověk je jediným tvorem na planetě, který své jídlo před snědením vaří, a tvrdí, že to není přirozené.

Jedí stravu připravenou máčením, mixováním, krájením, klíčením, odšťavňováním, sušením a někdy také mražením

Vyhýbají se jídlům, která během úpravy prošla teplotou nad 42 stupňů Celsia, protože tím pokrm ztrácí některé vitaminy, minerály, enzymy, antioxidanty, přírodní cukry a přírodní tuky nebo jejich podstatnou část.

Vitariáni obvykle nepijí kávu, alkohol ani mléko, někteří dokonce ani čaje. Dávají přednost čerstvým šťávám a hustým koktejlům z mixovaného ovoce a zeleniny, popřípadě z různých rostlinných mlék, například z makového či ořechového.

Mezi slavné vitariány patří například hollywoodští herci Demi Mooreová nebo Woody Harrelson, také módní návrhářka Donna Karan.

Byli jste v červnu 2012 první v zemi. Odkud jste se učili?
Zjistili jsme, že v Bratislavě jedna vitariánská restaurace funguje. Tehdy jediná na Slovensku. Jeli jsme tam a ptali se majitele. Dal nám sice nějaké užitečné rady do začátku, ale víceméně jsme si pak na všechno museli přijít sami. To bylo začátkem února, v květnu jsme sehnali prostory. Všechno jsme se pak učili za pochodu metodou pokus-omyl.

A říkáte, že vaříte, i když vitariáni nevaří?
My říkáme připravovat. A třeba naším kurzům říkáme Kurzy nevaření.

Zpátky k těm začátkům.
Bylo to náročné období: zkoušeli jsme recepty, hledali informace, sháněli peníze, prostory, sestavovali jídelní lístek, testovali ho.

Jak ten jídelníček zprvu vypadal?
Ze začátku jsme chtěli, aby jídlo bylo atraktivní. Měli jsme několik jídel, která se podobala klasickým, třeba sushi, burger. Pak nám ale došlo, že nemá význam napodobovat masitá jídla, živá strava je prostě jiná, a rozhodli jsme se dát našim jídlům jiný směr. Nemá smysl si hrát na to, že jen vyměníme ingredience. Často totiž i ta napodobenina byla těžká na trávení. A takových syrových, ale nezdravých receptů je na internetu kopec. Teď jsme u jednoduchých jídel, kdy se ani názvy nepodobají běžným jídlům. Nenabízíme nic v lahvičkách, žádné slazené nápoje, jen to, co odšťavníme přímo na místě, případně čistou vodu.

Jaký byl první den Kiwi Raw Food?
Přišlo pár zvědavých brněnských vitariánů. Poprvé, a většina z nich i naposled. Další dny nepřišel nikdo. Bylo to šílené.

Ale nevzdali jste to.
Drželo nás přesvědčení, že děláme dobrou věc a je zapotřebí vydržet. I když jsme pak několikrát neměli na nájem a byly i chvíle, kdy jsme měli chuť se na to vykašlat. Teď už to je mnohem lepší. Máme čím dál víc stálých hostů, kteří si vodí kamarády a známé, aby ochutnali. Je to pro ně něco nezvyklého, spousta nových chutí. Takže nám vznikají stále další a další strávníci a takto se to každým dnem nabaluje. Spousta hostů k nám jezdí i z různých koutů republiky. Nejednou se stalo, že si někdo vzal v práci dovolenou, aby mohl na den do Brna k nám na oběd.

Kdybyste měla jednoduše charakterizovat, čím je pro vás vitariánství, co byste řekla?
Vitariánství je návrat k moudrosti přírody. Protože příroda je tu s námi odjakživa a zná nás nejlíp. Když jí to nebudeme kazit a budeme ji poslouchat, ona nám pomůže k pevnému zdraví. Fyzickému i tomu psychickému.

Co se pro vás změnilo, když jste z klasického vařeného jídla přešla na syrovou stravu?
Stal se ze mě úplně jiný člověk. Je mi líp po fyzické i psychické stránce. Dřív jsem mívala dvakrát až třikrát do roka antibiotika, bývala jsem unavená, každý sport byl náročný, těžko se mi ráno vstávalo. To všechno se změnilo, najednou mám kupu energie, kterou jsem dřív nemívala. Navíc jak se mi vyčistilo tělo, jsem mnohem pružnější a ohebnější. Teď už vím, že životní standard má být někde úplně jinde, vím, jak se má cítit zdravý člověk.

Nebyl to příliš velký zlom, šok pro tělo i mysl?
Docela byl, ale stál za to. Zlom k tomu lepšímu je vždycky příjemný. Začala jsem dokonce běhat. To jsem v životě nikdy dřív nedělala. Večer jsem prostě nemohla jít spát, musela jsem jít ještě ven vybít tu energii, na kterou jsem nebyla zvyklá. Za těch dva a půl roku, co jsem na živé stravě, jsem měla jen jedinkrát tři dny rýmu. Tam se však hodně podepsal můj tehdejší špatný režim, kdy jsem několik týdnů kriticky málo spala i jedla. Jinak jsem nemocná nebyla. A hlavně mám i mnohem příjemnější rána, nevstávám unavená a rozbitá, ale tak nějak z té postele vstanu rovnou do práce bez zbytečně dlouhého probouzení.

Jak se na vás ten přechod odrazil psychicky?
Získala jsem jakýsi nadhled, zjemněné vnímání. Jako by někam odešla agrese, špatná nálada a negativní sklony.

Čeho bylo pro vás nejtěžší se vzdát?
Ještě dlouho jsem si pak kupovala polomáčené sušenky, než mi přestaly chutnat, jako většina ostatních „normálních“ potravin. Lidé mívají problém třeba s pečivem. Pro někoho bývá nejtěžší maso. Taky se hodně lidí neumí vzdát kávy. Ale ona jim stejně často přestane časem chutnat, když změní jídelníček.

Vitariáni nevaří, zato potraviny suší či mixují. Takový šnekový odšťavňovač nebo kvalitní sušička nejsou levnou záležitostí.
Je to jen jiné vybavení kuchyně. Místo sporáku koupíte mixér, místo trouby sušičku. Ale to není hlavní. Například k nám chodí pán, který je už hodně roků na živé stravě a vždycky říkal, že mu celou dobu stačilo jen prkýnko a nůž. Ačkoliv posledně už se ptal, jaký máme mixér, že ty koktejly mu docela chutnají. Samozřejmě je praktické mít dobrý mixér a kvalitní odšťavňovač, ale podmínka to rozhodně není. Argument, že člověk nemá na změnu stravy peníze, je jen výmluva.

A jak je to s nákupem surovin?
Ze začátku budete mít možná pocit, že vám vitariánství leze do peněz. Přechod z klasických těžkých jídel nemusí být jednoduchý. Hlavně pro ty, co se stravují hodně nezdravě. Člověk je zvyklý na jiný pocit sytosti, takovou tu cihlu v břiše. Navíc se tělo začne celé přestavovat a čistit a dočasně k tomu potřebuje zvýšené množství živin a energie. Já jsem na začátku jedla hodně ořechů a sušeného ovoce. Je to, jako když člověk hodně sportuje. Taky spotřebuje víc energie, kterou musí následně dodat, a stojí ho to pak víc peněz. Hodně lidí to často odradí. Teď mě stojí jídlo přibližně stejně jako dřív.

Ve vitariánské restauraci Kiwi Raw Food nabízejí například sladké pohankové...

Ve vitariánské restauraci Kiwi Raw Food nabízejí například sladké pohankové placky plněné náplní z mrkve, kešu a banánu.

A dají se u nás vůbec sehnat ty správné potraviny? Za zralým avokádem aby člověk cestoval přes půl Brna.
Právě avokáda nebo třeba i manga a banány jsou potraviny, které tu přirozeně nerostou. Nezbývá nám nic jiného než pár dnů počkat, až dozrají. Mimo to tu máme plno místních pěstitelů, jen tomu člověk musí na začátku věnovat nějaký čas, než si najde toho svého dodavatele.

Co na vaše vitariánství říká vaše okolí? Mám pocit, že s vegetariány či vegany už žít umíme, ale syrová strava je zatím hodně neobvyklá.
Podle mě je v naší společnosti i vegetariánství stále problém. Třeba moje rodina se podle mě doteď diví, že jsem ještě neumřela na nedostatek bílkovin.

Jak to?
U nás se vždycky vařilo klasicky. Taková ta hodně těžká a nezdravá česká kuchyně. Ale to se netýká jenom rodiny. Málokdo slyší argument, že jsem teď zdravá a je mi výborně. Někteří lidé to ani slyšet nechtějí. Nechtějí si nechat vzít to své zaběhnuté. Ale ať si každý papká, co chce. Třeba i ty párky.

Nemáte tendenci za každou cenu šířit osvětu?
Na začátku jsem sklony poučovat samozřejmě měla. Teď už vím, že je to každého volba. Stačí jít příkladem, a kdo chce, zeptá se, nechá se inspirovat. Hodně lidí, kteří se do naší restaurace vracejí, opustilo maso a postupně přešlo ke zdravému vegetariánství s vysokým podílem syrové stravy, někteří až k vitariánství. Všichni vypadají, jako by najednou omládli o spoustu let, nadšeně nám vykládají, jak se cítí dobře.

Které jídlo si návštěvníci Kiwi Raw Food dávají nejčastěji?
Hodně jdou palačinky. A cuketové špagety.

Jak se třeba takové palačinky, co se nesmaží, nepečou ani nevaří, dělají?
To je docela jednoduché. Rozmixují se zralé banány s citronovou šťávou, případně dalšími ingrediencemi podle chuti, a z této hmoty se usuší placky v sušičce.

Máte čím dál tím víc hostů, čím si to vysvětlujete?
Vitariánské jídlo je skvělé chuťově i prospěšné zdraví. A je čím dál víc lidí, kteří si uvědomují, jak je výživa důležitá, nechtějí být do konce života závislí na lécích.

Dnes už je jednoduché si o takovém přístupu sehnat informace.
Záleží. Těch informací, co se na člověka valí ze všech stran, je moc. Navíc si často protiřečí. Stále jsou výživoví poradci, kteří jedou v tradičním rozdělení na nutné porce masa, mléka, pečiva. Tak jak se to učí na různých kurzech a školách už léta. Na druhé straně se dostává do širšího povědomí čím dál víc faktů z oblasti opravdu zdravé výživy. Člověk si vždycky musí umět vybrat. Je důležité nebýt pohodlný, nezavírat oči před změnami a převzít zodpovědnost sám za sebe.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.