Vlastislav Schulz se svým vánočním vláčkem. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Jeho rodina provozuje kolotoče dvě století. On vozí děti ve vánočním vláčku

  • 5
Už bezmála dvacet let Vlastislav Schulz tráví celý adventní čas na náměstí Svobody v Brně. Od rána do večera tady mrzne, aby udělal radost dětem. Vozí je totiž ve vánočním vláčku. „Pouštím ho, i když není plně obsazený,“ řekl Schulz v rozhovoru pro týdeník 5plus2.

Schulz pochází ze slavného brněnského rodu kolotočářů, kteří si tuto živnost předávají po generace.

„Letos jsem věnoval Turistickému informačnímu centru tři tisíce jízdenek, které poputují do brněnských škol. Ale kolik dětí za sezonu svezu, netuším. To ani nejde spočítat, protože při posbírání tří jízdenek mají další jízdu zdarma,“ usmál se Schulz.

Přestože má dva lidi, kteří mu s provozem vláčku pomáhají, dohlíží na vláček společně s nimi, a to denně od 10 do 19 hodin. Schulz zažil i zimu, kdy pořádně mrzlo a všude bylo náledí.

Přesto zůstal a čekal na malé návštěvníky. Vláček totiž dětem pouští rád, svoji živnost nemá jako továrnu na peníze, ale přistupuje k ní srdcem.

„Pouštím vláček, i když není plně obsazený a sedí v něm třeba jedno dítě,“ poznamenal muž, který má tradiční české Vánoce moc rád. A podle toho také zkrášluje vláček. Návštěvníci na něm najdou výzdobu například ve stylu Ladových obrázků.

Občas přijde chytrolín

Schulz je přesvědčený, že vláček už na náměstí Svobody patří. „Co by na trzích jinak děti dělaly? Vždyť tady nic není,“ zamyslel se muž, který nezapomíná ani na dobročinnost. Minulý rok věnoval přes 34 tisíc Českému červenému kříži, také letos část zisku z atrakce poputuje na dobročinnost.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

I když by se mohlo zdát, že pouštění vláčku je pohodová práce, vždycky to tak není. „Někdy se stává, že rodiče čekají dvě jízdy, až se budou moci svézt, pak přijde nějaký chytrolín a odhodí je na stranu. Jeho Pepíček chce prostě jet,“ pousmál se majitel dvou kolotočů. Kromě vláčku také vlastní atrakci s labutěmi.

Jeho maminka pocházela se slavného rodu Berousků, který se věnoval artistice. Rod Schulzů provozuje kolotoče od roku 1780. Dříve jezdili do zahraničí, ale teď jsou věrní České republice. Každý člen rodiny má svoje kolotoče, tedy svoji živnost, o kterou se stará. Navzájem si ale pomáhají.

Sní o Josefské pouti

Rod Schulzů už má nástupce. Bratr Vlastislava má vnoučata, která stejně jako jejich rodiče musí s rodinnou živností pomáhat. „Vedeme děti k tomu, aby se toho chopily a neměly čas na lumpárny,“ usmál se Schulz, který sní o tom, že bude jednou v Brně pořádat pouť.

„Když v Praze mají Matějskou, proč my tady nemůžeme mít Josefskou? Je hrozně těžké něco prosadit přes úředníky. Chtěli jsme s kolotoči na sídliště, jako dřív. S tím jsme ale bohužel taky neuspěli,“ posteskl si Schulz, který bude děti vozit vláčkem i na Štědrý den.