"Pomohlo by nám to, naše potíže jsou nyní skutečně existenční," řekl jednatel vodních záchranářů Stanislav Hrdlička.
Vodní záchranná služba nepodléhá státu, funguje jako složka Českého červeného kříže. Na jižní Moravě potřebuje k činnosti každý rok asi 1,2 milionu korun. Nyní však jsou záchranáři v minusu, mají nezaplacené pohledávky.
Důvodem tohoto stavu je to, že letos odpadla velká část vedlejších příjmů, které záchranáři získávají především za dohled při různých kulturních a sportovních akcích, při potápění nebo průzkumech vodních ploch.
Chybí také peníze od sponzorů. "Bohužel nejsme fotbalový klub s nějakými slavnými hráči, ale služba veřejnosti," konstatoval Hrdlička. Jen na Nových mlýnech a v okolí mají záchranáři až 600 zásahů ročně.- čtěte Potápěči hledali na Nových Mlýnech pětadvacetiletého mladíka
Podle Hrdličky navíc mají čím dál více práce, především kvůli rozmachu různých adrenalinových sportů a volnočasových aktivit u vody.
Hašek činnost vodních záchranářů ocenil a hodlá ji i podpořit. "Mohou se o tom přesvědčit obyvatelé i návštěvníci kraje při desítkách zásahů na vodních plochách. Naposledy například při nedávném pátrání po utonulém na Novomlýnských jezerech. Kromě toho služba organizuje řadu významných sportovních akcí," uvedl Hašek.
Nový zákon
Problémy vodních záchranářů vznikají podle hejtmana především proto, že služba nemá status a financování upravené zákonem. Podobně na tom byla donedávna i Horská služba.
Hašek navrhne zastupitelstvu, aby kraj prosadil změnu zákonů prostřednictvím své zákonodárné iniciativy. Přípravou nového zákona se podle něho bude v říjnu zabývat také Asociace krajů ČR.
"Rok 2010 vidím jako přechodné období, ve kterém se bude projednávat zákon v legislativním procesu. Proto navrhnu přechodné financování Vodní záchranné služby v Jihomoravském kraji z krajského rozpočtu formou provozní dotace," uvedl hejtman. Zákon by podle něho mohl platit od roku 2011.
