Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vodojem jak z Atlantidy. Brno je na cestě k další unikátní památce

  10:51aktualizováno  10:51
Ministerstvo kultury každým dnem odstartuje proces zpamátnění starého vodojemu pod Žlutým kopcem. Město by nad ním i tak rádo postavilo parkoviště pro onkologický ústav.

Vodojem už by dnes standardům nevyhovoval, cihly jsou strávené a dovnitř zatéká. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Nenápadný zelený trávník lemovaný stromy na svahu mezi Tvrdého a Tomešovou ulicí v sousedství Masarykova onkologického ústavu pod sebou skrývá unikát – tři staré gigantické nádrže na vodu z 19. století a počátku 20. století.

Fotogalerie

Vodojemy naplněné průzračnou pitnou vodou budily v minulosti dojem bájné Atlantidy, teď připomínají spíš kulisy z Tolkienova románu Pán prstenů.

Klenuté stropy, velká okna ve tvaru obří tlamy rozevřené mezi žebrovím představují ojedinělé stavitelské dílo, které mohlo spatřit zatím jen několik desítek vyvolených – studenti architektury při exkurzích, památkáři a hlavně pracovníci Brněnských vodovodů a kanalizací, kteří se o ně starali (o vodojemu jsme blíže psali zde).

Teď je šance, že by je mohli spatřit i obyčejní návštěvníci. Ministerstvo totiž startuje proces jejich prohlášení památkou.

„Návrh od brněnského pracoviště Národního památkového ústavu jsme již obdrželi a v nejbližších dnech zahájíme správní řízení o prohlášení souboru za kulturní památku,“ uvedla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Přitom vodojemům hrozila kolem roku 2014 likvidace. Jako dvacet let odstavené od vodovodního systému byly prázdné a nepoužívané a pro vodárny představovaly zátěž, protože je musely udržovat.

Pacienti onkologického ústavu nemají kde parkovat

„Vodojemy patří městu, my jsme je měli v dlouhodobém nájmu. Už 23. srpna jsme ale městu poslali žádost o to, aby si je vzalo zpět, což v tuto chvíli probíhá,“ uvedla mluvčí Brněnských vodovodů a kanalizací Renata Hermanová.

Vodojemy pod Žlutým kopcem

  • Jsou tři. První – cihlový – byl postaven v letech 1868 až 1870, druhý na konci 19. století a třetí, betonový se dvěma nádržemi, kolem roku 1910.
  • Nejstarší z vodojemů je tvořen jednou podzemní nádrží z červených cihel, z nichž je postaven třeba červený kostel nebo tělocvična Pod Hradem. Čerpadly se do něj dostávala voda z úpravny v Pisárkách a zásoboval Masarykovu čtvrť.
  • Jejich objem: první 8 688 kubíků, druhý 8 611, třetí 4 686 kubíků.
  • Byly odpojeny od sítě v roce 1997. Kolem roku 2014 se uvažovalo o jejich likvidaci. Teď míří k tomu, stát se památkou.

O tom, jak přesně město využije exkluzivní plochu v řádech tisíců metrů čtverečních, se teď rozhoduje. S velkou pravděpodobností na ní ale vznikne – alespoň z části – parkoviště pro Masarykův onkologický ústav. Ten o parkovací plochy usiluje už dlouhou řadu let. Jeho pacienti totiž nemají kde odstavit svá auta.

„Pracuji v ústavu už patnáct let, a co jsem přišla, stále se o parkovišti mluví. Ročně máme dvě stě tisíc ambulantních pacientů, kteří musejí někde parkovat,“ vysvětluje Zuzana Jouklová z onkologického ústavu.

Podle ní lékaři schválně plánují pacientům několik vyšetření denně, protože jsou z celé Moravy a museli by dojíždět několikrát. „Tím pádem tu ale stráví i část dne a musejí hledat místo v sousedních ulicích daleko od ústavu. Pozemky kolem nám nepatří, takže s tím nemůžeme nic dělat. Část pozemku jsme si pronajali od vodáren, ale to je asi třicet míst a nestačí to,“ popisuje Jouklová.

Ještě horší situace podle ní nastane, až město zruší volné parkování a zavede parkovací zóny. „To už vůbec nevím, co budou dělat,“ dodala. Město nyní hledá cestu, jak skloubit obojí – památku i parkoviště – a přitom zachovat cennou zelenou plochu v Masarykově čtvrti.

Stropy vodojemů jsou silné dost, musely držet tlak vody

Na odboru dopravy už možnosti prověřují. „Mohlo by se to skloubit. Plánujeme, že by tu vzniklo parkoviště pro stovku aut a kromě pacientů nemocnice by mohlo sloužit i návštěvníkům památky,“ vysvětluje vedoucí odboru dopravy brněnského magistrátu Vladimír Bielko.

Vzhledem k tomu, že kopec je z velké části poddolovaný, mohla by tam stát jen osobní auta nebo menší autobusy.

„Stropy vodojemů jsou ale dost silné. Jsou tak konstrukčně stavěné. Musely v minulosti držet obrovský tlak vody. Všechno ale musí posoudit statik,“ poznamenal Bielko.

Pokud by památka byla skutečně zpřístupněna, bude podle něj potřeba upravit i vstup do ní. Zatím se tam leze po žebříku kanálovým otvorem.

„Část parkoviště pro návštěvníky památky by byla na okraji pozemku, který už není nad střechou vodojemu, takže tu mohou parkovat i menší autobusy. U nemocnice zase naopak budou mít možnost stát pouze osobní auta,“ upřesnil Bielko.

Stavba by mohla podle hrubého odhadu stát od 10 do 15 milionů. „Je ale otázka, co všechno tam bude vybudované,“ dodal. O zařazení na seznam památek usilovali lidé ze sdružení Masarykova čtvrť. Pokud by tam mělo být parkoviště, rádi by tam měli i malý sběrný dvůr.

Podívejte se do útrob vodojemu:





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.