Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vodu ze Svratky? Tu už Brňané dávno nepijí

  7:20aktualizováno  7:20
Čistá voda pro zdravý svět. Tak zní motto čtvrteční oslavy Světového dne vody pořádané Brněnskými vodárnami a kanalizacemi. Zástupci města, kraje a vodáren budou jednat o problémech zásobování města pitnou vodou a zajištění dostatku životadárné tekutiny i pro budoucí generace.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Že to není malichernost, ukazují statistiky i historie. Podle zkoumání odboru technických sítí brněnského magistrátu spotřeboval totiž v minulém roce každý Brňan téměř dvaačtyřicet tisíc litrů vody. A to i přesto, že její spotřeba dlouhodobě klesá. Do Brna tak muselo dotéct více než jednatřicet milionů kubíku vody.

Vodovodní potrubí pod Brnem měří v současnosti přes třináct set kilometrů. K tomu je potřeba připočítat přes tisíc kilometrů kanalizačních stok. Nebylo tomu tak ovšem vždycky.

Ve středověku brali Brňané vodu ze studen zásobovaných řekou Svratkou. Její kvalita ale nebyla valná. Studny totiž stávaly v těsné blízkosti žump a odpadních jímek. Podnětem k výstavbě prvního vodovodu však nebyl překvapivě nedostatek čisté vody, ale úplně jiný přírodní živel.

Ke stavbě vodovodů donutil Brňany oheň

Brno ve středověku požáry sužovaly často. A městské studně neposkytovaly dostatek vody k hašení. V roce 1415 uzavřeli proto konšelé smlouvu s Prokopem Peyskem z Písku, který městu postavil první vodovod.

"V místech, kde dnes stojí lázně na Kopečné, se dřevěnými rourami odčerpávala voda ze Svratky na Petrov. Odtud pak tekla do městských kašen na dnešním Zelném trhu," popsal první vodárenskou stavbu odborník na brněnské podzemí Aleš Svoboda.

Pro město se stal ale mnohem důležitějším takzvaný Kartouzský vodovod z Králova Pole z poloviny šestnáctého století. "Využívali přirozených spádů a měli vybudovaný systém přepadových nádrží, v nichž probíhala pomocí vrstvy písku i filtrace. Bylo to opravdu dobře vymyšlené, stejný systém se v podstatě používá dodnes," pochválil Svoboda.

Dnes už Brňané nepijí vodu ze Svratky, ale z Březové nad Svitavou. "Březovským vodovodem odebírá dnes vodu devadesát pět procent Brňanů. Zbytek pochází z úpravny povrchových vod ve Švařci na Vysočině," spočetla mluvčí brněnských vodáren Renata Hermanová. Svrateckou vodu tak už v dnešní době obyvatelé Brna většinou neochutnají.

Nouzový zdroj v Pisárkách

Nedojde-li ovšem k nějaké havárii. Úpravna v Pisárkách z roku 1876, která jako jediná ze tří brněnských zdrojů odebírá vodu ze Svratky a z přehrady, slouží totiž už jen jako záložní, nouzový zdroj.

Zatímco problém s dodávkou tekutin Brňané vyřešili rychle, s odtokem špinavé vody si příliš hlavu nelámali. Splašky až do přelomu sedmnáctého a osmnáctého století odtékaly stokou uprostřed ulic do městského příkopu.

První cihlami zděné kanalizační štoly, které začaly vznikat poté, fungují ovšem dodnes. "Jedna krásná odpadní štola vede například ze Špilberku pod Českou až na Moravák. Ale je jich víc," popsal Svoboda. Dnes odtékají veškeré splašky do čističky odpadních vod v Modřicích a odtud po pročištění do Svratky.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Zlaté časy pro dělníky. Firmy se předhánějí v lepších nabídkách

Žádná dlouhá výběrová řízení na několik kol. Kdo přijde z ulice, pohovor podstoupí okamžitě a do druhého dne ví, zda může nastoupit. Taková je rvačka o dělníky...  celý článek

Nemocnice milosrdných bratří v Brně.
Nemocnice Milosrdných zůstane městu, řád se postará o dlouhodobě nemocné

Město bude nadále provozovat brněnskou Nemocnici Milosrdných bratří. Dohodla se na tom s církví, která magistrátu prostory pronajímá. Ještě před několika...  celý článek

Policisté zasahovali v budově České pošty v ulici Politických vězňů v centru...
Konec front na poště. Brno postaví novou pobočku pro 50 tisíc lidí

Čekání v malé místnosti na poště v Řečkovicích by mělo do tří let skončit. Město chce lidem postavit novou poštu, která bude sloužit pěti městským částem. Úřad...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.