Mezi vojáky z bučovických kasáren byl i desátník Josef Okáník z Hodonína. „Mise v Mali byla mou první zahraniční. Dobře jsme se na to připravovali, takže jsme věděli, do čeho jdeme. Přesto bylo počasí pro nás šokem. Když jsme přijeli, bylo období dešťů. Rtuť teploměru ukazovala třicet stupňů a k tomu byla stoprocentní vlhkost vzduchu,“ zavzpomínal na svůj zářijový příjezd do Mali Okáník, který v Africe působil jako řidič.
Má pro to ostatně předpoklady. Na středním odborném učilišti v Kyjově se totiž vyučil v oboru automechanik. „Řídil jsem tam iveco a kajmany, což byla auta pro Afriku opravdu velmi vhodná,“ pochválil vozy vycházející z land roverů.
Čeští vojáci měli za úkol strážit hlavní velitelství výcvikové mise EU a zajišťovali eskorty, tvořili tedy doprovod lidí a konvojů. Za celého půl roku se to obešlo bez incidentů s radikálními islamisty. „Mali je muslimskou zemí, kde tuto víru vyznává 99 procent obyvatel. Jsou ale umírnění, včetně vlády, která má ale strach z šíření radikálního hnutí, a proto se obrátila na OSN s žádostí o pomoc,“ vysvětlil voják z Hodonína.
Spolupráce se zahraničními vojáky
Čeští vojáci sloužili v hlavním městě Bamaku. „Je tam vidět bída na každém kroku, i když i tam jsou někteří samozřejmě bohatí. Lidé nás tam viděli velmi rádi. Byli na nás opravdu hodní. Věřili, že když tam jsme, tak jsou v bezpečí,“ poukázal na kladnou odezvu místních.
Okáník zažil v Mali hodně atypické Vánoce. „Na slunci bylo asi 60 stupňů a fotili jsme se u palmy, ale to bylo tak vše. Žádná štědrovečerní večeře nebyla, nerozdávali jsme si ani dárky. Já jsem měl navíc službu, takže nebýt pohledu do kalendáře, vůbec ani nevím, že vlastně byly,“ přiznal.
V Bamaku čeští vojáci spolupracovali hlavně s Brity, Španěly, Němci, Iry a Francouzi. „Chválili nás, což nás velmi těšilo,“ připustil mladý voják. Když z vlasti odjížděl, těžce se loučil se svou přítelkyní. „Nebylo to jednoduché, ale počkala na mě a já jsem jí za to vděčný. Nyní budu čerpat dovolenou, která mi zůstala ještě z minulého roku, tak jí to snad nějak vynahradím,“ doufá.
Také už myslí na to, že se vydá na další misi. „Vím, že by to bylo těžké, ale rozhodně bych se tomu nebránil. Člověk potřebuje zkušenosti a ty získává hlavně v zahraničních misích,“ vysvětlil voják, který po svém návratu obdržel jako jeden ze šesti medaili Jihomoravského kraje.
