Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Doktoři přece léčí v armádě, musí být dobří. Vojenská nemocnice boduje

  9:10aktualizováno  9:10
Není nijak specializovaná, ale lidé oceňují atmosféru a přístup personálu, chválí ji i odborníci. Brněnská Vojenská nemocnice figuruje na třetím místě v žebříčku 156 českých zdravotnických zařízení. Pacienti navíc nemocnici sami vyhledávají a rádi se nechají svěřit do rukou lékařů pečujících o vojáky.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Michal Klíma, MAFRA

Spokojenost s péčí armádních lékařů projevili prostřednictvím ankety, kterou každoročně pořádá nezisková zdravotnická organizace HealthCare Institute.

V anketě hlasovalo 55 tisíc hospitalizovaných pacientů, 35 tisíc ambulantních pacientů a sedm tisíc nemocničních zaměstnanců.

Podle ředitele Asociace českých a moravských nemocnic Stanislava Fialy mohl zafungovat psychologický efekt. „Lékaři Vojenské nemocnice jsou vázáni k armádě, které musí poskytovat špičkovou péči. To může mít na pacienty samozřejmě vliv,“ míní Fiala.

Jak si stojí jihomoravské nemocnice

Celkové republikové hodnocení
1. Nemocnice Podlesí, Třinec
2. Nemocnice Písek
3. Vojenská nemocnice Brno

Celkové krajské hodnocení

  • Ambulantní pacienti
    Nemocnice Ivančice
    Masarykův onkologický ústav
    Vojenská nemocnice Brno
  • Hospitalizovaní pacienti
    SurGal Clinic
    Masarykův onkologický ústav
    Nemocnice Ivančice
  • Zaměstnanci nemocnic
    Vojenská nemocnice Brno
    Úrazová nemocnice

Podotkl, že o tomto brněnském zařízení slyšel jen dobré zprávy. „Lidé se všeobecně cítí lépe v menších nemocnicích. Fakultní jsou vnímané jako továrna na zdraví. Mezi personálem a pacienty panuje větší anonymita,“ říká.

A špatné reference o armádním zařízení v brněnských Zábrdovicích neslyšel ani člen představenstva České lékařské komory pro Brno Václav Vraspír.

Vojenská nemocnice Brno patří k zařízením městského a krajského typu. Ročně hospodaří přibližně s 500 miliony korun. Pro srovnání - Fakultní nemocnice Brno se šesti miliardami. „Vzhledem k rozsahu a velikosti péče jsou nám pacienti blíž. Ale tento stav si dokážu představit také ve velké nemocnici,“ prohlásil ředitel Vojenské nemocnice Brno Antonín Vodák.

Tvrdí, že už dávno nešéfuje čistě armádnímu pracovišti. „Máme zhruba sto lékařů a jen pětina z nich jsou vojáci. A tento poměr je obdobný také u pacientů. Jen čtvrtina až pětina slouží armádě,“ přiblížil šéf zařízení, které letos oslavilo 230. výročí od svého založení.

Aby mohli pacienti pro nemocnici hlasovat, musela se do ankety přihlásit. Mezi účastníky byla také Fakultní nemocnice Brno. Mezi nejlepší se neprobojovala.

„Nijak jsme o hlasování neinformovali. Myslím, že tak by to mělo ve svobodné společnosti být,“ míní ředitel FN Brno Roman Kraus. Nesouhlasí s tvrzením, že ve fakultní nemocnici je mezi personálem a pacientem větší anonymita.

„Vždyť oddělení máme přibližně stejně velká. Musíme v tomto dodržovat předepsané normy. Jenom máme více specializací,“ podotkl Kraus.

Kromě vojáků i státní zaměstnanci a soudci

Podle prezidenta Svazu pacientů Luboše Olejára dobrý výsledek Vojenské nemocnice Brno značí, že se personál chová k pacientům korektně.

„Také se domnívám, že při volbě zařízení může na lidi působit, že se tam léčí vojáci i státní zaměstnanci, jako třeba soudci. Vždyť v Ústřední vojenské nemocnici v Praze pečují o prezidenty,“ zdůraznil Olejár.

O té brněnské a její budoucnosti se hodně mluvilo - zvlášť v souvislosti se zeštíhlováním armádních záloh. O zřizovatelství projevil zájem i hejtman Michal Hašek.

„Máme slíbenou podporu z Ministerstva obrany, které hospodaří s větším objemem peněz než kraj. Má tedy větší možnosti, jak nás podpořit. Doufám, že přízeň ministerstva vydrží,“ uvedl Vodák. Co tedy s Vojenskou nemocnicí Brno zamýšlí její zřizovatel? Ministerstvo obrany na otázky do středeční večerní uzávěrky neodpovědělo.

V hodnoceních mezi krajskými zařízeními se na prvních příčkách umístila i Úrazová nemocnice v Brně, krajská nemocnice v Ivančicích, brněnská SurGal Clinic a Masarykův onkologický ústav.

Ten navíc mezi českými státními a specializovanými pracovišti obsadil stříbrnou příčku v kategorii Finanční zdraví nemocnic. Jména všech zařízení, která se do ankety přihlásila, odmítl HealthCare Institute odtajnit. „Vždy zveřejňujeme jen nemocnice, které se umístily na prvních příčkách. Je to standardní postup,“ sdělila projektová manažerka HealthCare Institute Lenka Černíková.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.