Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Voňavý, dobrý a celozrnný chleba? Najít jej v Brně je práce pro detektiva

  9:31aktualizováno  9:31
Česká roční spotřeba chleba se pohybuje kolem 40 kilogramů na hlavu, včetně kojenců. A právě proto, že je chléb jednou z tradičních a základních potravin, není od věci se při jeho výběru zamyslet. Je možné v Brně koupit poctivý celozrnný chléb? Ano, ale je potřeba vědět kde. A zapomeňte na supermarkety.

Chléb na snímku je žitný a prodavačka Lucie Bednářová ho nabízí v prodejně Sklizeno. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Za posledních několik let se situace kolem pečiva na jižní Moravě zásadně změnila, a to k lepšímu. Kdo ví, kam pro kvalitní pecen zajít, má v Brně na výběr z několika možností. Musí ale počítat s tím, že z peněženky vytáhne víc než 27 korun za strojovou Šumavu. Úplně nejvíc ale konzument zaplatí téměř 70 korun za stoprocentně celozrnný biokousek o váze 700 gramů. Za kváskový chléb (necelozrnný a nebio) počítejte s 30 až 40 korunami.

Jan Šmikmátor

Peče doma chléb od ledna 2013. Jeho cesta k chlebu začala o měsíc dřív, když vymyslel název pro kváskovou mapu PečemPecen. Od června 2013 pořádá v Brně kurzy pečení kváskového chleba. Na Facebooku vystupuje jako Pekařův chlebař.

Zásadní otázka zní: Co je to ten kvalitní chléb? Je to prostě jen takový, který nám chutná, nebo je to složitější? Na tuto otázku hledám odpověď už dlouho a má navíc několik rovin.

Zaprvé: osobně mám rád jednoduchý chléb pouze ze základních surovin (kvásek, mouka, voda, sůl, koření, případně semínka). Cokoli navíc se přidává jen kvůli průmyslové výrobě.

Zadruhé: chléb by neměl být pouze doprovod k masu, zelenině nebo sýru, ale sám o sobě by měl přispívat k nutričně vyváženému jídelníčku. Před rokem 1989 to bylo s chlebem v obchodech relativně jednoduché - standardní, kmínový, podmáslový, moskevský. Pokud jej tedy dovezli. V dnešních samoobsluhách (ano, říkáme jim supermarkety) se na zákazníka vyvalí minimálně deset druhů chleba. Malé i velké, světlé, tmavé, slunečnicové, vícezrnné (popřípadě cereální), fit nebo slim chleby a tak dále. Ale ne vždy jsou možnosti tak lákavé, jak v regálech vypadají. Mějte oči na stopkách. Průmyslové velkopekárny a supermarkety sázejí na to, že se zákazníci v označování jednotlivých druhů chleba nevyznají a že je lze relativně jednoduše vodit za nos.

Vláknina, minerály, vitamíny

Zjednodušeně lze říct, že „nejzdravější“ jsou chleby z celozrnné mouky. Celozrnná mouka totiž obsahuje vedle škrobu a lepku z moučného jádra zrna také otruby (obal obilného zrna) a klíček. Ten je nositelem nenasycených mastných kyselin a vitamínů. „Pokud má člověk vyvážený jídelníček, nevadí ani běžné, necelozrnné pečivo. Jen je škoda, že se tím ochudí o látky, kterých je bílá mouka zbavena, tedy především o vlákninu, minerální látky a vitamíny,“ soudí fitness trenér a výživový specialista Tomáš Liška.

Důvod, proč pekaři přestali celozrnnou mouku do pečiva dávat, je prozaický. Ta bílá má vyšší trvanlivost a mohou tedy mít pomleté větší množství na skladě. Celozrnná mouka právě kvůli tukům obsaženým v klíčku dříve žlukne, hořkne a degraduje. Další argument pro bílou mouku je to, že se mnohem lépe hodí do pekařských velkovýrob pro své stálé vlastnosti. A zřejmě je na vině i poptávka - lidem tolik nezáleželo na tom, co jedí, chtěli velký vláčný krajíc chleba.

To jsou důvody, proč dnes celozrnný chléb v supermarketech téměř nenajdeme. Místo něj jsou v regálech tmavé chleby barvené karamelovým sirupem, meltou a podobně. Nebo třeba pečivo skrývající se pod zdravým označením vícezrnné. To se vyrábí třeba tak, že bochník úplně normálního chleba pekaři před pečením obalí ovesnými vločkami a zvednou cenu.

Kváskový chléb prakticky neplesniví

Dalším znakem kvality je použití žitného kvasu při výrobě. Ve velkopekárnách se dnes využívá droždí -rychlejší cesta s jistým výsledkem. Naopak žitný kvas (směs mouky a vody, která přirozeně kvasí) je tradiční surovina pro přípravu chleba už po staletí. Kváskový chléb je zdravější, méně nadýmá, pomaleji tvrdne, při vhodném skladování prakticky neplesniví a není třeba do něj přidávat zlepšovadla a stabilizátory. Výsledkem mého uvažování tedy je: ideální chléb je kváskový celozrnný.

Ale kde na něj narazíte? V malých, lokálních pekárnách a především specializovaných prodejnách s lokální a řemeslnou potravinářskou produkcí. V Brně jsou to například prodejny farmářských produktů Sklizeno. Dobrý, stoprocentně žitný celozrnný kváskový chléb mají v Mikrofarmě, která docela nedávno otevřela pobočku na Moravském náměstí. Na jižní Moravě můžu dále doporučit Pekařství Křižák, které najdete například v Židlochovicích, Mikulově, Břeclavi, Hustopečích nebo Hodoníně. A zkuste se také zeptat v prodejnách zdravé výživy.

Nejjednodušší tak paradoxně zůstává upéct si doma chleba vlastní.

Kváskový chleba (rozpis na kilový bochník)

Ingredience:

400 g žitný kvásek (2 hmotnostní díly); 400 g mouka (2 hmotnostní díly); 200 g voda (1 hmotnostní díl); 16 g sůl (cca 1,5 % hmotnosti); 5 g kmín

Postup:

Vše smícháme a mícháme tak dlouho, až se těsto bude odlepovat od stěn mísy a bude hebké, vláčné (cca 10-15 minut). Necháme 1 hodinu odpočinout. Těsto na lehce pomoučené pracovní ploše stočíme - vytvoříme bochník. Necháme vykynout v ošatce, až těsto cca 2x zvětší svůj objem (trvá to podle teploty cca 3 hodiny).
Pečení
1) Do trouby vložíme dva pekáče, rozpálíme na 250 °C.
2) Připravíme si 2 dcl vařící vody. Na jeden plech vyklopíme chleba, na spodní chrstneme vodu.
3) Po 2-3 minutách vytáhneme pekáč s vodou a snížíme teplotu na 220 °C.
4) Po 30-40 minutách je chléb hotov. Poznáme to podle hnědé kůrky a že spodní strana zní při poklepání dutě (chléb zvoní).

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.