Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Po Brněnské přehradě se bude plavit vor. Postavili ho nadšení plavci

  10:10aktualizováno  10:10
Nadšenci pro řemeslo plavců postavili v rakovecké zátoce vor ze smrkových klád. Ten nyní bude vozit lidi po Brněnské přehradě. Na stavbě se podílel i lesní inženýr v důchodu Jiří Trávníček. Měl štěstí, že potkal muže, který ho tomuto umění naučil. Autentických plavců je totiž málo.

Nadšení plavci postavili na Brněnské přehradě vor. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Proč říkáte voru pramen?
Nemá to nic společného s prameništěm. Je to od slova prám – jako ten v rákosí v písničce, co zpívali Matuška s Pilarovou. Vorařům říkali plavci, protože jejich úkolem bylo hlavně plavit dřevo. Po vodě nepluli, ale plouli. Vor bylo označení pro jednu tabuli. Tady na Brněnské přehradě je svázaná z 18 až 20 kmenů o délce 13 metrů. Spojení vorů tvoří jeden pramen. Takže jsme postavili čtyřvorný pramen, spíš pramínek. Měří jen 60 metrů. Ty na Vltavě měly třeba 200 metrů. Někdy spřáhli i několik pramenů za sebe a ty mohly mít výjimečně až 500 metrů. To už byl kolos na vodě.

Co je na stavbě nejtěžší?
Manipulace se dřevem. Jedna kláda má čtyři až pět metráků. Každou musíme vzít několikrát do rukou. Tady jsme to vázali ve čtyřech, normálně jsme tři. Musela to být neuvěřitelná dřina. Zvlášť když měli jen ruční nářadí, žádné motorové pily. A nebyla to práce jen mužská. Loupání kmenů dělaly hlavně ženy. My na to máme stroje, ale ony měly jen loupák – špachtli na dlouhé tyči. Také dost často stáčely houžve, to je asi palec tenký dlouhý kmínek, který se nahřeje a láme, až změkne, a používá se na spojování kmenů. Při přípravě voru pomáhaly i děti, podílely se na ní celé rodiny a vesnice podél vody byly vorařské. Například Purkarec u Týna nad Vltavou. Tam mají i malé plavecké muzeum.

Nadšení plavci postavili na Brněnské přehradě vor.

Z čeho je vor?
Z velmi kvalitní smrkové kulatiny ze zimní těžby, aby dřevo pěkně vyschlo. Hned po těžbě je odkorněné. Dnes se to běžně nedělá, protože dřevo z lesů se velmi rychle dostane na pily, ale dříve to bylo nutné kvůli škůdcům.

Jak jste postupovali?
Hrubou stavbu jsme si připravili na vazišti u vody. Museli jsme ji kvůli bezpečnosti vylepšit šrouby, ale jinak jsme použili klasickou metodu jako lidé před stovkami let. Přední část tabule je vázaná ušení, což znamená, že do klád jsou prosekané otvory a do nich je jako nit do jehel provlečená tyč. Proti ní z druhé strany další, takže působí jako klíny. A když se nasáknou vodou, není boha, který by je oddělil od sebe. Jedině sekera. Zadní část je volnější, aby měla vůli a mohla se pohybovat po vodě. Důležitá je vejpona mezi dvěma prvními tabulemi. To je napružená kláda, která nedovolí, aby se dostaly pod sebe.

Jak vypadal život vorařů?
Byly to většinou ustálené party. Velel jim vrátný, jakýsi kapitán. Ten měl patent na řeku, většinou jen na její část. Ale třeba strýc pana Husy byl mezinárodní vrátný a ten měl patent na Vltavu a Labe až do Hamburku. A musel skládat velmi přísné zkoušky ze znalosti řeky. Čím víc splutí, takzvaných rázů, udělali, tím víc vydělali. Byli velmi slušně placení, ale také velcí furianti a snažili se mezi sebou trumfovat. Často podstupovali velké riziko, protože neřešili bezpečnost. První prameny pluly už v půlce března, takže voda studená a mizerné počasí. Ale uměli to a hlavně měli obrovskou fyzičku. Vorařinu pohřbily přehrady a jezy. Paradoxně i při jejich stavbě pomáhali plavci. Dnes vory na řeku nikdo nepustí, jen výjimečně jako tady v Brně. Ale díky i za to. Postavit si vor totiž nejde jen tak pro radost, na to by nikdo z nás neměl.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.