Obyvatelé Vranova u Brna mají strach z plánované změny územního plánu, která by umožnila výstavbu desítek domů v malebné lokalitě u rybníka. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Vesnický Vranov u Brna se bojí, že se z něj stane sídliště naležato

  • 5
Radnice ve Vranově u Brna chce ještě před volbami schválit nový územní plán. Ten může umožnit rozšíření obce i na dvojnásobek, což se nelíbí desítkám místních. Nechtějí aby v obci vzniklo rozsáhlé satelitní městečko.

Vranov, jedno z nejznámějších poutních míst u Brna, se v dalších letech může rozrůst skoro dvojnásobně. V obci je nyní hlášeno kolem sedmi set obyvatel a může jich přibýt další pětistovka. Počítá s tím nový územní plán, s jehož přípravou nyní finišuje zdejší radnice.

Jenže řadě místních se to nelíbí. Pod oficiální připomínku k těmto plánům se podepsalo 158 občanů – tedy téměř třetina zdejších voličů.

"Celkový rozsah plánované výstavby změní charakter obce a zhorší migrační prostupnost krajiny. Z Vranova tak bude další ze satelitů na okraji Brněnské aglomerace," hodnotí i posudek biologa Václava Práška, který si odpůrci nové výstavby nechali zpracovat.

Vranov u Brna

Vedení Vranova ale chce i přes nesouhlas místních schválit kontroverzní dokument na poslední chvíli ještě před říjnovými komunálními volbami. "Pokud se stihne vše zpracovat, tak bychom o územním plánu rádi hlasovali na zastupitelstvu v září," uvedla starostka Kateřina Jetelinová (ODS).

Odpůrcům nového územního plánu vadí především přístup radnice, která s nimi prý málo komunikuje. "O územním plánu zatím není co říct, ještě není schválený," tvrdila nejprve starostka i redakci MF DNES.

Jenže až zastupitelé nový územní plán odhlasují, může ho zrušit jedině soud. Jinak se podle něj bude řídit výstavba v obci dalších mnoho let. Lidé z Vranova se tak snaží zjistit, kde a jak moc nových domů se má stavět, proč je to vlastně dobré a jestli se tyto plány dají ještě nějak ovlivnit.

A i starostka přiznala, že z připomínek místních lidí vyplynuly problémové lokality, jejichž definitivní podobu nyní zastupitelé zvažují.

Hluk z motokrosu má vyřešit zeď

Růst Vranova avizoval na začátku příprav územního plánu v roce 2009 už tehdejší starosta Marek Juha (ODS). "Nechceme ale, aby se nám z Vranova stalo sídliště naležato. Chceme zachovat typický vesnický ráz s rozumnou výstavbou, která bude reflektovat historii," řekl tehdy Juha ČTK.

Jenže právě ze sídliště naležato mají nyní místní strach. "Na radnici nám nejsou schopni ani ochotni vysvětlit, proč se tak velký růst obce vůbec snaží prosadit. Jedna z lokalit nově navrhovaných pro výstavbu je například na loukách a polích v místech nad motokrosem. A to navzdory tomu, že se zde dlouhodobě nedaří prodat ani ty pozemky, které už k výstavbě určené jsou," popisuje jeden z odpůrců rozrůstání Vranova Pavel Mlýnek.

Na hluk z motokrosu, který je nyní patrně největším problémem lokality, má územní plán recept – protihlukovou zeď.

Zeď může vyrůst i v další sporné lokalitě, u takzvaného Sieglova rybníčku. Ve stráni nad ním, odkud je výhled na vranovský poutní kostel, má totiž podle návrhu územního plánu vyrůst několik nových rodinných domů. Nyní je zde přitom zemědělská půda.

"Stráň je ale tak strmá, že by zde patrně musela vyrůst podpěrná zeď kvůli příjezdové cestě," vysvětluje architekt Marek Štěpán, který patří k dalším odpůrcům obří nové výstavby v obci.

Kolem rybníku chce radnice vytvořit rekreační zónu. Už nyní je zde ale trávník s lavičkou a místní sem chodí odpočívat. "Pak se nebudeme dívat do zeleně, ale na nové domy. A místo na stromy budeme mít výhled na příjezdovou silnici a podpěrnou zeď," zlobí se Ludmila Sieglová, po jejímž dědovi má zdejší rybník jméno a která bydlí v jeho sousedství.

Starostka ovšem tvrdí, že výstavba nad rybníkem se Vranovu může vyplatit. Obci totiž nyní patří jen rybník, okolní pozemky mají jiného vlastníka. "Podmínkou umožnění výstavby nad rybníkem je to, že by obec získala tyto okolní pozemky darem," vysvětluje Jetelinová.