Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Životní setkání. V Moravském krasu našli zoologové vzácného netopýra

  8:20aktualizováno  8:20
Podobné setkání se podaří jednou za dvacet třicet let. A drtivá většina ochranářů či přírodovědců se ho nedočká nikdy. Alespoň ne v Moravském krasu. Zoolog Jan Zukal se nyní zařadil mezi hrstku těch, který našel vzácného netopýra - vrápence velkého.

Vrápenec velký je v tuzemsku unikát. Vrápenci malí (na snímku) obývají například jeskyni Špičák v Jeseníkách. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

"Je to velmi výjimečný nález. Na všech zimovištích v celé republice jich za posledních padesát let bylo zaznamenáno jen asi šest nebo sedm. Přímo v Moravském krasu viděli vrápence velkého naposledy někdy v roce 1984," vysvětluje Zukal, zoolog Akademie věd České republiky.

Největší z vrápenců, který žije spíše na jihu Evropy, nyní zimuje nedaleko Ostrova u Macochy.

"Když jsem ho poprvé uviděl, byl asi v desetimetrové výšce, i tak bylo hned jasné, že je to něco evidentně odlišného od toho, co v Moravském krasu vídáme normálně. Po přeměření se potvrdilo, že je to vrápenec velký, to byl hodně příjemný pocit," popisuje Zukal.

Vrápenec velký

  • Latinsky Rhinolophus ferrumequinum.
  • Netopýr z čeledi vrápencovitých. V Evropě se jedná o největšího zde žijícího vrápence. Dosahuje hmotnosti až 32 gramů, délky těla až 71 mm a věku až 30 let.
  • Je výrazně větší než další druhy, od nichž se liší i tvarem výrůstku nad nozdrami. Na zimovištích, podobně jako třeba vrápenec malý, visí volně, zabalený do blány.
  • Trvale u nás nežije, jednotlivé kusy byly zastiženy v moravských zimovištích, jedenkrát i v Českém krasu. Naopak patří k nejhojnějším netopýrům Středomoří.

On sám se s tímto druhem už setkal při expedicích ve Slovinsku či na Balkáně. I tak je ale z objevu na jihu Moravy nadšený.

"Vrápenec velký je zvíře, po kterém zde nějakým způsobem pátráme celou dobu. Tušíte, že i v krasu někde musí být, ale pravděpodobnost, že se objeví, je extrémně malá," dodává zoolog, jinak také člen České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON).

Právě její členové procházejí všechny jeskyně Moravského krasu a zjišťují, kolik netopýrů a kterých druhů v této lokalitě zimuje. A díky tomu se hibernujícího vrápence podařilo odhalit.

Netopýrům musí ustoupit i turisté

"Sčítání se provádí v lednu a únoru, když netopýři zimují v jeskyních, už několik desítek let. Objednali jsme si je přímo u odborníků z ČESON, ti míří asi na tři desítky lokalit v celém krasu. Jinak je to ale celorepublikový průzkum," potvrzuje Leoš Štefka, vedoucí Správy ochrany přírody Moravský kras.

Vědci jsou teď v některých jeskyních dokonce jedinými návštěvníky. Netopýrům totiž musejí každoročně v zimě ustoupit i turisté, okřídlené savce by jejich výpravy mohly rušit ze spánku a hrozilo by jim uhynutí. Třeba jeskyně Balcarka a Kateřinská jeskyně jsou proto až do konce února uzavřeny úplně, v dalších jeskyních je pouze omezený provoz.

Že se to vyplácí, dokládají i nejnovější čísla. "Minulý týden jsme sčítali ve Sloupsko-šošůvských jeskyních. A zjistili jsme zde absolutně nejvyšší počet za celou dobu výzkumu, přes 2 600 jedinců," popisuje Jan Zukal.

Přesné statistiky budou zoologové znát až začátkem března. Přesto už nyní jsou mírně optimističtí. "Celkové počty jsou zatím kupodivu i přes letošní teplou zimu standardní. I když jsou netopýři trochu víc aktivní, naštěstí se drží uvnitř zimovišť a nevylétávají ven," popisuje.

"Odhaduji, že celkem v krasu napočítáme opět něco mezi šesti a sedmi tisíci netopýrů," dodává.

To, že jsou zdejší jeskyně a další krasové útvary oblíbeným zimovištěm, dokládá i fakt, že zimujících obratlovců v posledních letech mírně přibývá. Početní vzestup zajišťuje zejména vrápenec malý, spolu s ním Moravský kras obývají ale další dvě desítky druhů netopýrů.

Jejich populaci by ještě mohla ohrozit nemoc, kterou vědci poprvé popsali před pár lety, takzvaný syndrom bílých nosů. Plíseň, která tyto létající savce napadá, ale naštěstí na rozdíl třeba od USA není v Moravském krasu masivně rozšířena.

"Promoření se zatím drží asi na pěti procentech populace, do vybraných lokalit se ale vypravíme ještě v březnu a dubnu, abychom zjistili, zda nedošlo k nějaké zásadní změně v počtu nemocných netopýrů," doplňuje Jan Zukal.







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.