Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pětina kolejí není bezpečně upevněných, upozornili obžalovaní železničáři

  16:11aktualizováno  16:11
Okresní soud ve Vyškově začal řešit případ vykolejených vagonů u Topolan v roce 2011. Pětice obžalovaných mužů tvrdí, že krátce před nehodou trať řádně zkontrolovala. Za havárii podle nich mohou nespolehlivé svěrky, závada na jednom z vagonů a vysoká teplota vzduchu.

Odstraňování následků nehody na železnici u Topolan na Vyškovsku, kde v neděli 5. června vykolejil nákladní vlak. | foto: Petra MášováMF DNES

Stejný typ svěrek přitom drží přibližně pětinu kolejí v České republice.

„Dotahovat svěrky ŽS 3 nemá prakticky smysl. Po určité době se totiž opět uvolní a koleje nedrží spolehlivě. Jediným řešením je nahradit uložení kolejí za nové a použít svěrky ŽS 4,“ upozornil Oldřich Kárník, vrchní traťmistr Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), správy Brno.

Kárník společně s další čtveřicí mužů se ve středu před vyškovským soudem zpovídal z toho, že zavinili vykolejení třinácti nákladních vagonů v rychlosti 85 km/h, za což jim hrozí až pět let vězení.

Podložky byly na trati déle, než měly

Železničáři vinu jednohlasně odmítají a tvrdí, že svou práci plnili poctivě. O problémech se svěrkami ŽS 3 dlouhodobě věděli.

Vykolejení vlaku u Topolan

Nehoda se stala v neděli 5. června 2011. Nákladní vlak s vagony na uhlí mířil do Bohumína, z pětadvaceti jich vykolejilo třináct. Při nehodě nikdo nebyl zraněn.

NEHODA Vykolejený vlak zablokoval trať u Vyškova 

PŘÍČINA Koleje byly šrouby špatně uchycené

DŮSLEDKY Nehoda stála pracovní místo dva lidi

RYCHLOST Vlaky musí zpomalit, 170 km/h je moc

NEBEZPEČÍ Na trati se dál jezdí po starých kolejích

„Už v roce 1986 dostalo vedení tehdejších Českých drah informaci, že tyto svěrky nemají dobrou držitelnost. Problematické jsou i jejich podložky, které mají teoretickou životnost 20 let. Na zmíněné trati byly minimálně o pět roků déle. Několik let jsem proto žádal výměnu kolejí,“ řekl další z obviněných, traťmistr Vladimír Kuřátko.

Hlavním problémem měl být však závadný vagon. Každý musí mít svůj průvodní list, bez něhož nesmí vyjet na trať. U několika vykolejených vozů se však záhadně ztratily.

„Když jsem přijel na místo nehody, byla tam už policie, hasiči a pracovníci železnice. Všichni jsme se museli prokázat doklady a chodit označení vestami. Přesto tam byli dva neznámí lidé, kteří utíkali rychle pryč od vagonů. Mám podezření, že právě oni průvodní listy sebrali,“ domnívá se obviněný Milan Máca, který měl na starosti kontrolu svárů na kolejích.

Podle obviněných vlak vykolejil kvůli závadě na vagonu

„Tento typ vagonu má podvozek, který vykazuje značnou nestabilitu při jízdě rychlejší než 80 km/hod. Prohlídky jsou proto u nich zkráceny z běžných šesti na čtyři roky. Do ciziny nesmí, pokud nemají speciální povolení. Když se navíc přidá teplota nad 27 stupňů, riziko prudce stoupá,“ uvedl Kárník.

Archivní fotogalerie

Dva dny před nehodou volal výpravčí z Vyškova Kuřátkovi, že si u topolanského přejezdu stěžoval strojvedoucí na neklidnou jízdu.

Situaci přijel zkontrolovat zaměstnanec SŽDC Arnošt Matoušek, který tvrdí, že přestože celý úsek vizuálně pečlivě prohlédl, zjistil jen vyražený svár, který podle něj neměl být zdrojem žádného většího problému.

„Počkal jsem ještě na projetí dalších dvou vlaků, ale žádnou závadu jsem nezjistil. Uvedl jsem proto, že žádné opatření není potřeba přijímat,“ uvedl obviněný Matoušek.

Problémové svěrky kradou zloději

Podle obviněných byly v době nehody přibližně 2 000 kilometrů kolejí v České republice upevněny svěrkou ŽS 3.

Jen na jižní Moravě se mělo jednat o 120 kilometrů. SŽDC je nyní vyměňuje za ŽS 4, a to například v Brně mezi Maloměřicemi a Královým Polem.

Mluvčí SŽDC Marek Illiáš přitom doplnil, že je v tuzemsku přibližně 9 500 kilometrů kolejí. Svěrky ŽS 3 podle něj navíc často zajímaly zloděje.

„Jen za loňský rok nám krádežemi těchto svěrek, drátů a někde i částí kolejnic vznikla škoda za 37 milionů korun,“ zdůraznil mluvčí.

Považujete cestu po jihomoravských kolejích za bezpečnou?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 4. července 2015. Anketa je uzavřena.

Ano 330
Ne 127
Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.