Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zelný trh zkoumají archeologové. Objevili základy velké tajemné budovy

  16:15aktualizováno  16:15
Na rekonstruovaném Zelném trhu v Brně teď pracují archeologové. Kromě drobných předmětů ze středověku a sklípků trhovců objevili i základy velké budovy, o které nejsou nikde žádné zmínky.

Na opravovaném Zelném trhu pracují archeologové. Zkoumat ho budou pravděpodobně do konce května. Už našli například historické sklípky trhovců, kus středověké lahve, prstýnek či hřebínek. Vše ze 13. až 14. století. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Základy středověkého pranýře, desítky úlomků nádob, mincí a další objevy. Archeologové, kteří už čtyři týdny odkrývají vrstvy zeminy na Zelném trhu v Brně, našli několik zajímavých nálezů.

Kromě několika jam po dřevěných kůlech, ke kterým lidé přivazovali svůj dobytek, objevili i dva sklípky. Nálezy by však neměly zkomplikovat a prodloužit rekonstrukci, která začala tento měsíc. Skončit by měla v prosinci před vánočními trhy.

Vykopávky na Zelném trhu

Objevené prostory pocházejí podle archeologů ze 13. až 14. století. "Sklípky sloužily nejspíš tehdejším trhovcům k uchovávání potravin. Byla to pro ně taková lednička," vysvětluje archeolog Antonín Zůbek.

Komůrky jsou zatím zasypány zeminou, jak hluboké jsou, zjistí archeologové až za čas. "Mohly by dosahovat do hloubky tří až čtyř metrů," hádá Zůbek.

Archeology však nejvíce udivují základy budovy z bílé maltoviny, která byla na středověkých sklípcích postavena. Půdorys stavby, která vznikla mezi polovinou 17. a polovinou 18. století, má rozměry 15 krát 10 metrů. "Musela to tedy být velká stavba," říká Antonín Zůbek. "Divíme se, že se nenachází na žádné z ikonografií," dodává.

Podle něj mohla být stavba městskou vahou, ta byla středem každého trhu. Chodili sem všichni trhovci, městu zde odevzdávali daně a clo a také vážili prodávané zboží. Jedna taková se nacházela i na Dolním trhu, dnešním náměstí Svobody. "Co to bylo skutečně za budovu, budeme muset dohledat z písemných pramenů," říká Zůbek.

Pod Parnasem byl pranýř

Vedle základů budovy se nacházejí i zbytky cesty, která kdysi přes rynek vedla. "Ve středověku dlažba neexistovala, lidé tehdy zpevňovali cesty štěrkem," ukazuje Zůbek na kamenitý pás, který se vine v horní části náměstí.

V místě pod kašnou Parnas nalezli archeologové základy pranýře, který ve středověku sloužil k trestání nepoctivých občanů.

Na místě bylo nalezeno i několik drobných předmětů. Mezi úlomky keramického nádobí nalezli archeologové třeba i malé dřevěné hřebínky. "Mohlo by jít o sponu do vlasů nebo hřeben na česání příze," ukazuje Zůbek.

Naleziště čeká zmapování a zasypání pískem. Prací archeologů, která má trvat až do konce května, by se rekonstrukce náměstí zpozdit neměla. "Archeologický výzkum je dán ze zákona," říká mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára.

Podle něj se může stát, že by se stavba kvůli nějakému významnějšímu nálezu mohla i prodloužit. "Záleží však na tom, co archeologové ještě objeví. Počítáme však s tím, že stavba bude dokončena včas," uvádí Pavel Žára.

Archeology tak čeká ještě měsíc postupného odkrývání, hledání a objevování. "Jsme teprve na začátku," říká Antonín Zůbek. "Postupně se budeme posouvat celým náměstím. Uvidíme, co ještě najdeme," dodává.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.