Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Už ve středověku si Brňané myli ruce, pálili alkohol a holdovali hazardu

  9:37aktualizováno  9:37
Když se před necelými dvěma roky archeologové z brněnské společnosti Archaia „zakousli“ do jámy pro budoucí koncertní halu ve Veselé ulici, tušili, že je čeká bohatý výlet do minulosti. A jejich naděje se potvrdily.

Lenka Sedláková ukazuje jeden z nálezů, které při vykopávkách ve Veselé ulici objevili archeologové z brněnské společnosti Archaia. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Prokopali se totiž od novověkých kasáren z poloviny 18. století do období vlády Přemyslovců a nashromáždili osm beden od banánů s tisíci kusy předmětů. Dokumentovat je budou ještě měsíce a podrobně je zanalyzovat by trvalo roky.

Fotogalerie

„Teď je budeme omývat, lepit, popisovat a číslovat, a to nějakou dobu potrvá. Zatímco pro lidi jsou nejzajímavější nálezy, pro nás archeology jsou nejcennější zjištění z terénu,“ říká archeoložka Lenka Sedláčková.

Co jste zjistili?
Víme, že v prostoru čtyř parcel stály domy dřevohliněné z 2. poloviny 13. století, které vystřídaly domy kamenné. Za nimi měli lidé studny, odpadní jímky a sklípky. Některé jímky sloužily na odpad i jako záchody a vypadaly jako dnes na vesnicích. Místa bylo málo, takže je i vyvezli, kde bylo místa víc, zasypali je a vedle si vyhloubili další.

Žilo v této části hodně obyvatel?
Poměrně ano. Začalo se rodit město v horní části, přicházeli noví obyvatelé, hlavně Němci, kolem kostela svatého Jakuba vznikaly domy. Podle toho, co vyhazovali, získáváme obrázek o jejich každodenním životě. V jedné z jímek na náměstí Svobody jsme našli dřevěná kopyta, takže to svědčí o tom, že tam měl dílnu nějaký švec. Ve Veselé jsme našli zbytky jedné nebo dvou pícek z konce 15. a počátku 16. století a kolem hodně poškozeného keramického materiálu – kachlů. Takže to ukazuje na nějakého hrnčíře a to, co jsme našli, byl v podstatě jeho výrobní odpad.

Co ještě se z nálezů dá vyčíst?
Že ve druhé polovině 13. století do Brna dováželi sklo z Benátek a Německa, což podnítilo i domácí výrobu, takže od 14. století začínáme nacházet i sklo české. Je to svědectví, že Brno obchodovalo na velké vzdálenosti. Kromě benátského skla se ve 14. a 15. století objevuje i kamenina z Porýní. S dalekými cestami souvisí i poutní odznak ve tvaru svatojakubské mušle. Je důkazem, že jeho majitel absolvoval pouť do Compostely k hrobu svatého Jakuba. Našli jsme ho již dříve na Jakubském náměstí. O pouti ke hrobu svatého Amadoura do Rocamadouru ve Francii vypovídá i další znak, který jsme vykopali ve Veselé.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Týdeník 5plus2 najdete každý pátek ve stojanech na obvyklých místech.

A co zvyky ohledně jídla a pití?
Objevili jsme například řadu keramických nádob aquamanile, které sloužily k rituálnímu mytí rukou v kostele, ale později se dostaly i do měšťanských domů. Jsou důkazem toho, že ve 2. polovině 13. století si lidé před jídlem nebo po něm myli ruce. Další kuriozitou je třeba fajáns šálek z města Kütahya, otomanského hrnčířského centra. Ač z keramiky, je šálek tenký, malovaný a velmi propracovaný. Dokazuje, že v 18. století se v Brně běžně pila káva, ale není svědectvím o tom, že by právě na místě byla kavárna. S hygienou souvisí třeba i kostěné předměty – hřebeny z pozdního 18. a 19. století nebo zubní kartáčky. A s vášní pro hazard zase hrací kostky, které nacházíme prakticky všude po Brně.

Ale pila se tu i kořalka.
To dokládá vrchní část destilačního přístroje z druhé poloviny 15. století. Tvoří ji jakýsi zvon, který dosedá na misku. Pod miskou se topí a tím, jak se odpařuje voda, destilát stéká po stěnách a speciální hubicí vytéká ven. Destilační přístroje nacházíme i v alchymistických nebo řemeslných dílnách, ale tento přístroj spíš ukazuje na to, že si lidé pálili i doma.

Vykopávky na Veselé skončily. Co vás čeká nyní?
Budeme se přesouvat do Štýřic do Vojtovy ulice, kde by měly v budoucnu stát dva městské domy. Čeká nás velmi náročná práce, protože na místě byl novověký hřbitov. Počítáme, že tam bylo víc než tisíc hrobů a pod nimi ještě další vrstvy, kdy se můžeme dostat do doby raného středověku či až do pravěku. Takže přes novověký hřbitov se prokopeme až do doby bronzové a nemůžeme vyloučit, že se dostaneme i do období paleolitu, o čemž svědčí objevy v okolních ulicích Vídeňská a Polní.

A která místa v Brně jsou pro vás archeology záhadou?
Třeba areál bývalé továrny Kras u Mendlova náměstí, kde pravděpodobně býval brněnský údělný hrad – sídlo moravských Přemyslovců. Z okolních průzkumů je zřejmé, že tam bylo husté osídlení. Písemné zmínky jsou ale tak sporé, že nevíme, kde přesně byl a jak vypadal. A na to může odpovědět právě archeologie.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

V holasické lokalitě Čtvrtě má stát celkem 64 patrových domů s obytnou plochou...
Z majitelů nových domků jsou rukojmí. Stavba kvůli hádce firem stojí

Původně bezproblémová stavba 64 rodinných domků v Holasicích na Brněnsku se zadrhla. Rozhádaní developeři jdou k soudu, lidé trpí obavami, aby neskončili jako...  celý článek

RegioJet testuje nové vagóny Astra.
Lidé jsou unavení z uzavírek a výmolů na D1. Raději volí cestu vlakem

Počet cestujících vlakem mezi Brnem a Prahou se od roku 2010 téměř ztrojnásobil. Může za to konkurenční boj mezi Českými drahami a RegioJetem, ale hlavně...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Jihomoravský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.