Prohlídku brněnského Bronxu z cyklu Moje brněnské lásky, který pořádá občanské sdružení Eruditio publica, vedla průvodkyně Alice Heráková. | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Továrny, potom Němci, nyní je brněnský Bronx sociálně vyloučená oblast

  • 35
Brněnský Cejl a okolí zažil v posledním století hned několik vln vystěhovávání a příchodu nových obyvatel. Brněnský Bronx dnes úřady označují jako sociálně vyloučenou oblast. O historii této části města se v sobotu přišli poučit lidé na procházce s průvodkyní Alicí Herákovou z Muzea romské kultury.

A hned místo srazu u Muzea romské kultury se postaralo o první údiv účastníků. "Víte, jaké bylo původní využití budovy, kde nyní sídlí radnice městské části Brno-sever?" ptala se Alice Heráková účastníků procházky z cyklu Moje brněnské lásky.

Samotnou Herákovou, která v Bronxu už několik let žije, prý překvapilo, když se o historii domu na Bratislavské ulici dozvěděla. "Budova byla postavena v roce 1924 jako měšťanská noclehárna pro lidi bez domova," popsala.

V té době totiž v této oblasti Brna fungovala řada textilních a dalších továren, které z větší části vlastnili brněnští Židé. A dělníků v těchto továrnách pracovalo tolik, že už neměli kde bydlet. Stavěly se proto další a další domy. A také zmíněná ubytovna, která je nyní radnicí.

Během druhé světové války ovšem Židé skončili v koncentračních táborech a do lokality se stáhla řada Němců.

"Byly to takové brněnské Sudety," přibližuje Heráková. Jenže ani Němci zde nežili dlouho. Po vyhnání německého obyvatelstva sem v několika vlnách přišla třetí vlna obyvatel.

"V několika etapách sem úřady kvůli práci ve fabrikách stěhovaly Romy ze Slovenska," líčí průvodkyně.

Domy zničené bombardováním se opravují

Domy, do kterých se tehdy obyvatelé slovenských romských osad stěhovali, přitom za sebou měly válečné bombardování.

"Opravy, do kterých nyní investuje brněnský magistrát, jsou vlastně prvními po válce," vysvětluje Heráková, proč je řada staveb v tak špatném stavu. Do opravených domů se ale místo původních obyvatel stěhují noví obyvatelé.

Takzvaný Bronx tak potřetí mění svůj charakter - třeba i tak, že se zde otevřely první dva hotely. "To mě překvapilo, když jsem si uvědomil, že za pět deset let to tady může vypadat úplně jinak včetně toho, že lokalita ztratí své kouzlo," povzdychl si jeden z účastníků procházky.

K absurditě místa přitom patří třeba to, že v širokém okolí zcela chybí nějaké náměstí. Plácek před radnicí v Bratislavské totiž slouží jako parkoviště. Jakýmsi veřejným prostranstvím je jedině parčík v Hvězdové ulici, který chce brněnský magistrát za evropské dotace proměnit v park Hvězdička.

"Městské části nevědí, jak využít toho, že místní Romové chtějí žít i na ulicích. A tak to řeší tak, že nikde není žádná lavička - krom dvou osamělých na rohu Hvězdové a Francouzské. Když si tedy místní chtějí posedět venku, vytáhnou na ulici židli nebo třeba gauč," vysvětluje průvodkyně.