Otevírání lahve vína vývrtkou a pomalé vytahování korkové zátky je pro spoustu milovníků tohoto nápoje malým rituálem. Příležitostí si ho užívat jim ovšem možná ubude.
Jihomoravští vinaři začínají častěji experimentovat s novými druhy uzávěrů. Především u mladých vín, která nejsou určena k archivaci, vinaři čím dál více sahají po šroubovacích uzávěrech. Méně častou alternativou je pak skleněný špunt.
Jaký druh zátky je pro víno nejlepší? Vinaři upozorňují, že výsledky dlouhodobých testů kvalitě vín pod šroubovacími či skleněnými uzávěry nejsou známy. Nové druhy uzávěrů proto využívají především u vín určených k rychlé spotřebě.
Mikulovské Vinařství Volařík se nyní rozhodlo prozkoumat, jak se bude víno pod jednotlivými zátkami dlouhodobě chovat. "Zalahvovali jsme jedno víno, je to Pálava - výběr z hroznů, a použili jsme tři druhy uzávěru, tedy tradiční korkový, šroubovací a skleněný," vysvětluje princip experimentu enolog vinařství Filip Mlýnek.
Tři roky zkoumání
Vlastnosti vína pod jednotlivými druhy uzávěrů hodlá vinařství zkoumat vždy na deseti lahvích po třech až čtyřech měsících, celkově po dobu tří let.
"Důležité je, jak se bude víno chovat vzhledem k obsahu síry a oxidu uhličitého," dodává Mlýnek.
Zapojit by do průzkumu chtěli i studenty vinařství a vinohradnictví z lednické Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. "Spolupráce na experimentu ve Vinařství Volařík je zatím ve fázi přípravy," konstatoval vedoucí Ústavu vinařství a vinohradnictví Mojmír Baroň.
Vinařství tak chce především přesvědčit zákazníky o kvalitách nových druhů uzávěrů. Právě ti často nedají na příznačný zvuk otevírání lahve s korkovým špuntem dopustit.
"Šroubovací uzávěr jsme použili u lahví se zemským, jakostním a kabinetním vínem, které není určeno k archivaci. Ohlas u zákazníků byl velmi dobrý," hodnotí kvalitu šroubovacího uzávěru vinař Jiří Baláž. Zašroubovat vína s vyššími přívlastky si však u Balážů netroufli, důvodem je především konzervativnost zákazníků.
"Kdyby šroubovací uzávěr přijali zákazníci, dali bychom ho na všechny lahve," podotkl Baláž. "U lepších vín podávaných především v restauracích chtějí lidé prostě slyšet zvuk korku."
S využitím uzávěrů v restauracích a vinárnách má zkušenosti i majitel Vinařského centra Mikulov František Šíla. "Existuje více pohledů. Mě osobně přitahuje šroub, a to i z hlediska praktičnosti v gastronomii," hodnotí.
Skleněná zátka je stejně drahá jako kvalitní korek
Průkopníkem skleněných špuntů je v českém prostředí Nové vinařství z obce Měřín u Žďáru nad Sázavou. Zde se skleněné zátky využívají již od roku 2006. Zákazníky přitahuje především elegantní design a jednoduchost.
Skleněná zátka přitom patří k těm dražším, cena jedné se pohybuje okolo jedenácti korun. K podobné částce se však vinaři dopracují i u kvalitních korkových špuntů. Zatímco šroubovací uzávěr může vinaře přijít na pouhé tři koruny.
Hlavní nevýhodou šroubovacího uzávěru je jeho nepropustnost. Víno tak nemůže dýchat, což je především u lahví určených k archivaci problém.
"Zátka působí na kvalitu vína. Šroub uzavře víno, to pak nemůže pracovat, vyvíjet se. U korkového špuntu však zase hrozí riziko plísně," hodnotí kvalitu uzávěrů další mikulovský vinař Petr Marcinčák. Podle něj záleží především na účelu vína.
"U Svatomartinských vín dáváme jenom šroub, víno se rychle spotřebuje. U vín, která u nás leží klidně 20 let, však jednoznačně vítězí korek," konstatoval Marcinčák, podle kterého nejsou nové druhy uzávěrů na trhu tak dlouho, aby se dalo říci, že je například šroubovací uzávěr vhodný ke všem účelům.
Experiment ve Vinařství Volařík tak může přinést alespoň částečné hodnocení neutuchající diskuse nad nejlepším špuntem.
