Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Před 140 lety se narodil nálezce Věstonické venuše, Karel Absolon

  18:01aktualizováno  18:01
Když 16. června 1877 přišel v Boskovicích na svět Karel Absolon, nikdo ještě netušil, jak moc se zapíše do dějin. Jako obdivovaný badatel i proklínaný manipulátor, objevitel podzemního systému Moravského krasu i legendární Věstonické venuše. Byl geniální v dělání humbuku.

Výstava Karel Absolon - Manažer a strůjce velkých vizí v brněnském Dietrichsteinském paláci ukazuje také snímek Absolona (uprostřed) s československým prezidentem T. G. Masarykem na vykopávkách v Dolních Věstonicích. | foto: Repro: Moravské zemské muzeum

„Byl mu vlastní nejenom objevitelský duch, ale také mimořádně vyvinutý smysl pro osobní reklamu a schopnost sehnat peníze na výzkumy,“ napsal o Absolonovi geolog Václav Cílek.

Jak poznamenal, u žádného jiného českého vědce se nesetkal s tak odlišným hodnocením mezi oficiálními životopisy a lidovým podáním. Pamětníci o Absolonovi například tvrdili, že „přišel na Moravu člověk sice nadaný, ale slavomamem postižený a omámený, člověk přímo geniální v dělání humbuku, v balamucení lidu i klamání veřejnosti“.

Absolon se považoval za velkého objevitele. Tvrdil, že tak jako velcí badatelé zaplňují poslední místa na mapách kontinentů, on totéž dělá v podzemí. Nejen v Moravském krasu, ale třeba i na Balkáně v dnešní Bosně a Hercegovině.

Přátelé ho měli rádi. Takový malíř Otakar Kubín či básník Jiří Mahen byli pravidelnými účastníky jeho výprav po toku Punkvy. V podzemí nejen bádali, ale také bengálskými ohni či střílením z revolveru na dně propasti Macocha bavili dámy, které přihlížely z můstků.

Fotogalerie

To starší badatelská generace těžko rozdýchávala. Na rozdíl od ní však výstřední Absolon uměl své výzkumy zpropagovat a získat na ně peníze. „Už ve své době vydával tiskové zprávy o výzkumech, které připravoval, zval si profesionální fotografy a sám byl vášnivým fotografem, jenž veřejnost lákal na přednášku se světelnými obrazy. Měl velké charizma i vypravěčské umění a uměl udělat show,“ řekl při zahájení výstavy Karel Absolon – Manažer a strůjce velkých vizí v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně její kurátor Petr Kostrhun.

Peníze byly základ, výzkumy rozhodně nevyšly na pakatel. V Punkevních jeskyních totiž Absolon využíval řady moderních technických vymožeností. Třeba masivní čerpadla, která odsávala vodu z podzemí. A hromady dynamitu. Nutno podotknout, že v krasu postupoval poměrně drasticky. Odstřel kamene a vytvoření chodeb, jež dodnes využívají návštěvníci, by z dnešního pohledu znamenal nemyslitelný zásah do ekosystému.

V roce 1908 nastoupil jako kustod zoologických sbírek do Moravského zemského muzea v Brně. A tehdy začal i s prvními archeologickými výzkumy. Nejprve v Předmostí u Přerova a později i v Dolních Věstonicích, do té doby neznámých.

Zdejší výzkum dostal vlastně za úkol. Věstonice totiž byly tehdy osídleny výhradně německým obyvatelstvem a československý stát chtěl potlačit badatelské aktivity Němců. Úkol svěřil právě Absolonovu týmu. On sám se o naleziště zprvu příliš nezajímal a na místo vyslal jen své kolegy. Vedení výzkumu převzal až o rok později a už tehdy, v létě roku 1925, našel slavnou Věstonickou venuši.

U vyzvednutí sošky nebyl

Totiž, jak se to vezme. I když se Absolon uvádí jako její objevitel, u samotného vyzvednutí sošky chyběl. V té době byl na studijní cestě ve Francii, slávu tak „slízl“ hlavně za svůj tým. Zásluhy mu ale upřít nelze. Naleziště, které nazval „diuviální Pompeje“, zpropagoval po celém světě. A podařilo se mu přesvědčit i prezidenta Masaryka, aby na výzkum uvolnil půl milionu československých korun, což byla na tehdejší dobu obrovská suma.

Absolon si postupně plnil sny. Zbýval jediný – pavilon Anthropos v Brně. Tam prezentoval objevy z Dolních Věstonic i z Moravského krasu, především rytiny a umělecké předměty z jeskyně Pekárna. Doplnil je předměty ze zahraničních sbírek, které nakupoval. Pavilon si získal obrovskou oblibu. Může za to i geniální Absolonův nápad postavit tu rekonstrukci mamuta v životní velikosti, s jejímž financováním mu pomohl továrník Tomáš Baťa.

„Činím Vám návrh, zdali byste nechtěl využít tohoto mamuta pro svoji reklamu, že byste zvlášť těžkou a trvanlivou obuv pro těžké práce dělníků nazval chráněným názvem ‚Mamutovky‘. Lidé by věděli, že mamuta dal vystavěti a výstavě soudobé kultury a československému státu daroval Tomáš Baťa ve Zlíně,“ psal Absolon Baťovi. Ten pak skutečně 30 tisíc korun na mamuta poslal.

Expozici ideologicky upravili

Pavilon Člověk a jeho rod byl obrovsky navštěvovaný. „Chodí mi sem i pět tisíc lidí denně. Až je mi z toho špatně,“ zapsal si tehdy Absolon. Ve střední Evropě nemělo jeho muzeum konkurenci.

To si ovšem uvědomovali i Němci, kteří za druhé světové války pavilon zabrali a nálezy využili k nacistické propagandě, která směřovala k hledání pragermánské rasy v nejstarších dějinách člověka. Expozice byla ideologicky upravena, vybavena nacistickými symboly a jako takovou ji pak zničila Rudá armáda, když v roce 1945 osvobozovala Brno. Tak skončila světová sláva prvorepublikového Anthroposu. Obnoven byl až mnohem později díky Absolonovu žákovi Janu Jelínkovi.

Sám Absolon byl postupně odsunut z veřejného života. V posledních letech života vedl výzkum ve slovenských Moravanech nad Váhom. Posléze už se věnoval jen publikování a přednáškové činnosti. Zemřel v roce 1960 a je pochován na Ústředním hřbitově v Brně.

Kopii Venuše najdete i v archeoparku v Pavlově:





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nemocnice milosrdných bratří v Brně.
Nemocnice Milosrdných zůstane městu, řád se postará o dlouhodobě nemocné

Město bude nadále provozovat brněnskou Nemocnici Milosrdných bratří. Dohodla se na tom s církví, která magistrátu prostory pronajímá. Ještě před několika...  celý článek

Handicapovaný slovenský student František Milan vyrazí díky stipendiu od...
U úřadů narazil. K cestě do Číny pomohla nemocnému studentovi univerzita

Získal možnost vyjet na prestižní pobyt do Číny. Na vysněnou cestu se však handicapovaný Slovák František Milan málem nevydal, protože mu slovenské úřady...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Jihomoravský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.