Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Před 140 lety se narodil nálezce Věstonické venuše, Karel Absolon

  18:01aktualizováno  18:01
Když 16. června 1877 přišel v Boskovicích na svět Karel Absolon, nikdo ještě netušil, jak moc se zapíše do dějin. Jako obdivovaný badatel i proklínaný manipulátor, objevitel podzemního systému Moravského krasu i legendární Věstonické venuše. Byl geniální v dělání humbuku.

Výstava Karel Absolon - Manažer a strůjce velkých vizí v brněnském Dietrichsteinském paláci ukazuje také snímek Absolona (uprostřed) s československým prezidentem T. G. Masarykem na vykopávkách v Dolních Věstonicích. | foto: Repro: Moravské zemské muzeum

„Byl mu vlastní nejenom objevitelský duch, ale také mimořádně vyvinutý smysl pro osobní reklamu a schopnost sehnat peníze na výzkumy,“ napsal o Absolonovi geolog Václav Cílek.

Jak poznamenal, u žádného jiného českého vědce se nesetkal s tak odlišným hodnocením mezi oficiálními životopisy a lidovým podáním. Pamětníci o Absolonovi například tvrdili, že „přišel na Moravu člověk sice nadaný, ale slavomamem postižený a omámený, člověk přímo geniální v dělání humbuku, v balamucení lidu i klamání veřejnosti“.

Absolon se považoval za velkého objevitele. Tvrdil, že tak jako velcí badatelé zaplňují poslední místa na mapách kontinentů, on totéž dělá v podzemí. Nejen v Moravském krasu, ale třeba i na Balkáně v dnešní Bosně a Hercegovině.

Přátelé ho měli rádi. Takový malíř Otakar Kubín či básník Jiří Mahen byli pravidelnými účastníky jeho výprav po toku Punkvy. V podzemí nejen bádali, ale také bengálskými ohni či střílením z revolveru na dně propasti Macocha bavili dámy, které přihlížely z můstků.

Fotogalerie

To starší badatelská generace těžko rozdýchávala. Na rozdíl od ní však výstřední Absolon uměl své výzkumy zpropagovat a získat na ně peníze. „Už ve své době vydával tiskové zprávy o výzkumech, které připravoval, zval si profesionální fotografy a sám byl vášnivým fotografem, jenž veřejnost lákal na přednášku se světelnými obrazy. Měl velké charizma i vypravěčské umění a uměl udělat show,“ řekl při zahájení výstavy Karel Absolon – Manažer a strůjce velkých vizí v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně její kurátor Petr Kostrhun.

Peníze byly základ, výzkumy rozhodně nevyšly na pakatel. V Punkevních jeskyních totiž Absolon využíval řady moderních technických vymožeností. Třeba masivní čerpadla, která odsávala vodu z podzemí. A hromady dynamitu. Nutno podotknout, že v krasu postupoval poměrně drasticky. Odstřel kamene a vytvoření chodeb, jež dodnes využívají návštěvníci, by z dnešního pohledu znamenal nemyslitelný zásah do ekosystému.

V roce 1908 nastoupil jako kustod zoologických sbírek do Moravského zemského muzea v Brně. A tehdy začal i s prvními archeologickými výzkumy. Nejprve v Předmostí u Přerova a později i v Dolních Věstonicích, do té doby neznámých.

Zdejší výzkum dostal vlastně za úkol. Věstonice totiž byly tehdy osídleny výhradně německým obyvatelstvem a československý stát chtěl potlačit badatelské aktivity Němců. Úkol svěřil právě Absolonovu týmu. On sám se o naleziště zprvu příliš nezajímal a na místo vyslal jen své kolegy. Vedení výzkumu převzal až o rok později a už tehdy, v létě roku 1925, našel slavnou Věstonickou venuši.

U vyzvednutí sošky nebyl

Totiž, jak se to vezme. I když se Absolon uvádí jako její objevitel, u samotného vyzvednutí sošky chyběl. V té době byl na studijní cestě ve Francii, slávu tak „slízl“ hlavně za svůj tým. Zásluhy mu ale upřít nelze. Naleziště, které nazval „diuviální Pompeje“, zpropagoval po celém světě. A podařilo se mu přesvědčit i prezidenta Masaryka, aby na výzkum uvolnil půl milionu československých korun, což byla na tehdejší dobu obrovská suma.

Absolon si postupně plnil sny. Zbýval jediný – pavilon Anthropos v Brně. Tam prezentoval objevy z Dolních Věstonic i z Moravského krasu, především rytiny a umělecké předměty z jeskyně Pekárna. Doplnil je předměty ze zahraničních sbírek, které nakupoval. Pavilon si získal obrovskou oblibu. Může za to i geniální Absolonův nápad postavit tu rekonstrukci mamuta v životní velikosti, s jejímž financováním mu pomohl továrník Tomáš Baťa.

„Činím Vám návrh, zdali byste nechtěl využít tohoto mamuta pro svoji reklamu, že byste zvlášť těžkou a trvanlivou obuv pro těžké práce dělníků nazval chráněným názvem ‚Mamutovky‘. Lidé by věděli, že mamuta dal vystavěti a výstavě soudobé kultury a československému státu daroval Tomáš Baťa ve Zlíně,“ psal Absolon Baťovi. Ten pak skutečně 30 tisíc korun na mamuta poslal.

Expozici ideologicky upravili

Pavilon Člověk a jeho rod byl obrovsky navštěvovaný. „Chodí mi sem i pět tisíc lidí denně. Až je mi z toho špatně,“ zapsal si tehdy Absolon. Ve střední Evropě nemělo jeho muzeum konkurenci.

To si ovšem uvědomovali i Němci, kteří za druhé světové války pavilon zabrali a nálezy využili k nacistické propagandě, která směřovala k hledání pragermánské rasy v nejstarších dějinách člověka. Expozice byla ideologicky upravena, vybavena nacistickými symboly a jako takovou ji pak zničila Rudá armáda, když v roce 1945 osvobozovala Brno. Tak skončila světová sláva prvorepublikového Anthroposu. Obnoven byl až mnohem později díky Absolonovu žákovi Janu Jelínkovi.

Sám Absolon byl postupně odsunut z veřejného života. V posledních letech života vedl výzkum ve slovenských Moravanech nad Váhom. Posléze už se věnoval jen publikování a přednáškové činnosti. Zemřel v roce 1960 a je pochován na Ústředním hřbitově v Brně.

Kopii Venuše najdete i v archeoparku v Pavlově:





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Psí psycholog Jaroslav Opat dovede z agresivního zvířete „udělat“...
Pes by neměl vycházet ze dveří první, musí se podřídit, říká psycholog

Domovní zvonek se rozdrnčí a pes se štěkotem vystartuje ke dveřím. Sousedi si den co den stěžují na hluk, ale chlupáč se svého zlozvyku odmítá vzdát. Přesně...  celý článek

Letní tábor, Chlum u Leštiné (3. července 2008)
Příměstské tábory jsou mimo dohled, hygiena je v rukou pořadatelů

Už v pátek začínají školákům dvouměsíční letní prázdniny. Přes devět tisíc jihomoravských dětí je bude trávit na táborech. A zatímco ty pobytové jsou pod...  celý článek

Dvouletá labradorka Sassy skáče do Wilkinsova jezera ve Virginii pro tenisový...
Pes pokousal dívku i její matku. Byl mladý a nevychovaný, říká starosta

Na malou dívku i její matku, která se dítě pokoušela bránit, zaútočil v úterý odpoledne v Železném na Brněnsku pes. Stalo se to na zahradě rodinného domu....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.