Tuzemský význam Mendelovy práce i osobnosti na dlouhá léta bohužel utlumil komunistický režim, kterému vadila jak opatova příslušnost ke katolickému řádu, tak jeho vysvětlení genetiky, které Sovětský svaz neuznával.

Tuzemský význam Mendelovy práce i osobnosti na dlouhá léta bohužel utlumil komunistický režim, kterému vadila jak opatova příslušnost ke katolickému řádu, tak jeho vysvětlení genetiky, které Sovětský svaz neuznával. | foto: Archiv MF DNES

Před 130 lety zemřel opat Mendel. Vývoj vědy předběhl o desetiletí

  • 13
Brno nemá a asi ještě dlouho nebude mít osobnost svým významem ve vědeckém světě srovnatelnou s Johannem Gregorem neboli Řehořem Mendelem. Zemřel přesně před 130 lety. Opat augustiniánského kláštera prozkoumal desítky tisíc rostlin hrachu a zjistil, jak se přenášejí genetické informace.

Díky tomuto augustiniánskému mnichovi se dnes do Brna sjíždějí přední vědci z oborů genetiky. Například v roce 2012, kdy se slavilo 190 let od Mendelova narození, se na brněnské konferenci věnované této osobnosti setkali hned tři nositelé Nobelovy ceny, objevitel DNA James Watson, Tim Hunt či Gunter Blobel.

Dědictví Trofima Lysenka

Tuzemský význam Mendelovy práce i osobnosti na dlouhá léta bohužel utlumil komunistický režim, kterému vadila jak opatova příslušnost ke katolickému řádu, tak jeho vysvětlení genetiky, které vládnoucí Sovětský svaz neuznával.

Akce k 130. výročí Mendelovy smrti

6. ledna

10:00-17:00 Bude otevřena stálá expozice Mendelova muzea se symbolickým vstupným 10 Kč.

17:00 Slavnost Zjevení Páně - Tří králů: mše svatá v bazilice na Starém Brně bude celebrována za opata G. J. Mendela

12. ledna

15:00 Koncert Requiem pro Gregora Mendela - Mozartovo requiem v provedení Vernum 2013 Ensemble - koná se v Mendelově refektáři, starobrněnské opatství, Mendlovo nám. 1a

8. března

Jedinečné vystavení rukopisu Mendelovy práce Pokusy s rostlinnými hybridy, dokumentu, který stál za zrodem genetiky. Zpřístupněn u příležitosti 149 let od Mendelovy II. přednášky přednesené roku 1865.

Více: www.mendelmuseum.muni.cz

V období stalinismu totiž sovětskou biologii ovládl mocenskými metodami sovětský agronom Trofim Děnisovič Lysenko se svou nekriticky aplikovanou Mičurinovou teorií hybridizace a Lamarckovou teorií o dědičnosti získaných vlastností.

Dnes je sice všechno jinak a Mendelem založená genetika je jedním z nejuznávanějších a nejvíce sledovaných vědních oborů.

Její průkopník jako by ale dodnes oslovoval spíš zahraniční ctitele než tuzemce, potažmo přímo obyvatele Brna, kde se genetika od roku 1856 začala rodit na pokusné klášterní zahrádce Starého Brna.

Mendel tady zformuloval základní myšlenku své biologické práce při pečlivém a trpělivém křížení odrůd a hybridů různých generací rostlin hrachu, jež se daly snadno odlišit podle zřetelných vnějších znaků.

Slavný klášterní hrách

Johann Gregor Mendel

Narodil se 20. 7. 1822 v severomoravských Hynčicích v rodině sedláka. Měl zdědit grunt, ale farář přemluvil rodiče, aby syna poslali na studie.

Z filosofické školy v Olomouci přešel roku 1843 do augustiniánského kláštera v Brně. Zde se stal bratrem Gregorem a 4. srpna 1847 byl vysvěcen na kněze.

Studoval na univerzitě ve Vídni matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii. Díky tomu si uvědomil důležitost matematiky a statistiky pro vysvětlování přírodních dějů, čehož využil během svých pokusů s hrachem.

Na jejich základě formuloval tři pravidla, která později vešla ve známost jako Mendelovy zákony dědičnosti. Jeho práce Pokusy s rostlinnými hybridy z roku 1865 se stala základním kamenem genetické vědy. Mendelův přínos pro biologii byl ale rozpoznán až začátkem 20. století.

Činnost opata mu ubírala mnoho času, ale mnoho let prováděl i každodenní meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni. Byl též včelařem, profesorem na brněnské vyšší státní reálce v Jánské ulici a na technickém učilišti a významnou osobností Moravy vůbec.

Zemřel 6. ledna 1884 a je pochován v klášterní hrobce na Ústředním hřbitově v Brně.

"Na konci roku 1863 vyhodnotil poslední rostliny, jichž prozkoumal 27 tisíc od 34 odrůd, a zavřel poslední záznamník popsaný nekonečnými sloupci čísel," uvádí časopis National Geographic. Pak bylo třeba výsledky utřídit do tabulek.Trvalo to další rok.

Hotovou práci přečetl Mendel na pokračování na dvou schůzích Přírodozkumného spolku v Brně 8. února a 8. března 1865 a v roce 1866 ji publikoval pod názvem Versuche über Pflanzen-Hybriden neboli Pokusy s rostlinnými hybridy ve sborníku tohoto spolku. Jako obvykle byl sborník podle seznamu rozeslán 134 vědeckým institucím v různých zemích Evropy i Ameriky.

"Oblíbeným, leč chybným tvrzením, proč za svého života zůstal Mendel jen badatelem regionálního významu, je to, že svůj objev publikoval pouze v lokálním, obskurním časopise," uvádí vedoucí brněnského Mendeliana Jiří Sekerák.

"Ale časopis Přírodozkumného spolku z Brna byl ve své době uznávaným odborným periodikem. Pravým důvodem bylo to, že Mendelovo myšlení a hlavně způsob jeho experimentální vědecké práce předběhl vývoj ve vědě o celá desetiletí," dodává znalec Mendelovy práce.

Schéma kombinace elementů

Mendelovy převratné poznatky, které objasňují základní princip dědičnosti, se tedy nacházejí ve skutečně nenápadném sborníku o čtyřiceti čtyřech stranách.

Mendel v něm ukazuje schéma přechodu dědičných znaků z jedné rostliny na druhou.

Do té doby se totiž předpokládalo, že dědičné vlastnosti se mezi sebou míchají, asi jako když smícháme černou a bílou barvu, a vznikne něco mezi.

Jenže Mendel dokázal, že vlastnosti se dědí uspořádáním elementů, což je Mendelův termín pro genetickou informaci. Elementy se kombinují a brněnský mnich našel i popsal schéma, jak se to děje.