Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V lázních na brněnském Mendláku se před 85 lety koupalo i za korunu

  13:17aktualizováno  13:17
Vstupné za korunu pro děti, 2,50 pro dospělé a kapacita až sedm tisíc návštěvníků. Takové podmínky byly v Městských lázních na Mendlově náměstí, které mohly letos v červnu oslavit pětaosmdesátileté výročí modernizace podle projektu slavného architekta Bohuslava Fuchse.

Původní lázně vedly od Rybářské ulice. Na jejich místě teď stojí paneláky, vlevo vede Výstavní ulice. A za lázněmi by dnes byla vidět pivovarská restaurace Starobrna. | foto: Repro: kniha Staré Staré Brno, GEODIS

Jenže teď už se v bazénech nikdo nekoupe ani neslaví. V 60. letech minulého století totiž areál říčních lázní padl za oběť přestavbě Mendlova náměstí a přilehlých ulic do současné podoby.

Fotogalerie

Pamětníci na ně přesto dosud nemohou zapomenout, podobně jako na starobrněnskou radnici, která stávala jen pár desítek metrů od lázní. A později narození Brňané si zase nedávnou podobu náměstí neumí většinou vůbec představit.

Na Svrateckém náhonu, který protékal Rybářskou ulicí a Mendlovým náměstím, byly venkovní lázně s bazény už v 19. století. V plánu Brna z roku 1919 je část dnešní Výstavní ulice pojmenována U Plovárny.

O pár let později ovšem přišla modernizace lázní a díky projektu Bohuslava Fuchse dostaly lázně novou podobu.

"Stála tam jednopatrová budova s plochou střechou, kam byly umístěny převlékací kabiny a další zázemí pro návštěvníky," popisuje Brněnský architektonický manuál.

Do vody jen v koupací čepici

Lázně v novém kabátu se otevíraly v červenci 1928. Letos by tedy oslavily 85 let a díky dobovým letákům a tiskovinám vědí nejen pamětníci, jak to v nich tehdy vypadalo.

"Zařízení lázní pozůstává z lázní vzduchových, slunečních a plovárny". Mimo to byly lázně vybaveny umývárnou s řadou sprch na teplou i studenou vodu. Ženy musely na plovárně nosit koupací čepici, kterou mohly zakoupit přímo u pokladny. Součástí byl i bufet s občerstvením," popisuje internetová Encyklopedie Brna.

Šatny nových lázní mohly pojmout současně až sedm tisíc návštěvníků, kteří tam mohli pobývat od půl osmé ráno. Zavíralo se pak o půl osmé večer.

Dlouhou éru koupání na Mendlově náměstí přerušila až druhá světová válka a hlavně její konec. 20. listopadu 1944 Mendlovo náměstí poškodil letecký nálet amerických bombardérů na Brno a poničeny byly i lázně.

"Bombou byl poškozen velký bazén, který již nikdy nebyl uveden do provozu.  Šatny, celé zázemí a druhý bazén ale zůstaly prakticky nepoškozeny. Lázně pak byly v 50. letech minulého století v plném provozu. Jako školák jsem tam rád několik sezon docházel," vzpomíná pamětník Pavel Pařízek z Brna.

Bazén musel udělat místo panelákům

V 50. letech město uvažovalo o přestavbě Fuchsovy budovy na kulturní centrum. Zkázu tradičního a velice oblíbeného lázeňského areálu pak dovršila 60. léta, kdy se náměstí přestavovalo do současné podoby podle návrhu architekta Františka Kočího.

"Provoz lázní byl ukončen po naprosto necitlivém zásahu do této části města, kdy byla zničena její historická i klidová hodnota," posteskl si Pařízek.

Říční náhon Svratky byl zasypán, původní zástavba i s radnicí zbourána a místo ní postaveny panelové domy. V místech, kde se dříve koupali a slunili lidé, od těch dob projíždějí také tramvaje a auta.

Ke smůle Mendlova náměstí byl navíc projekt přestavby tak nešťastně upravován, že z historického náměstí vznikl pouhý přestupní uzel s podivným blokem domů uprostřed.

"Z takto roztříštěného prostoru se stal jakýsi dopravní terminál, který zcela popřel historickou hodnotu místa a zničil klidovou plochu náměstí," povzdechl si v knize Staré Staré Brno architekt Zdeněk Müller.



Témata: Brno, lázně, Svratka




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.