V prostorách benediktinského kláštera v Rajhradě zahajuje Muzeum Brněnska výstavu nazvanou Psali dějiny Moravy. Podle autorů expozice se moravskými dějinami zabývalo nesmírné množství badatelů.
Namísto jejich kompletního přehledu se proto kurátoři soustředili na dvanáctku těch nejvýznamnějších, kteří zde působili v posledních čtyřech staletích.
. Kultura a zábava na 9. září 2008 - zde |
"Jsou to ti, z jejichž pera pocházejí nejen monumentální Dějiny Moravy, ale i ti, kteří se zasloužili o pojímání historiografie jako vědecké práce," doplnila kurátorka výstavy Jindra Pavelková.
Rajhradský Benediktinský klášter podle kurátorky v minulosti proslul právě obětavou vědeckou činností řádových bratří.
"Především 18. a 19. století jsou zaplněna jmény benediktinů, kteří věnovali sepisování historie vlastního kláštera či obecným dějinám vůbec téměř celý život," vysvětlila Pavelková, proč se v Památníku písemnictví rozhodli připravit výstavu věnovanou právě jim.
Je zároveň připomenutím třísetletého výročí narození jednoho ze zakladatelů moderní historiografie, rajhradského probošta Bonaventury Pitra. Vedle písemností shlédnou návštěvníci též osobní doklady, fotografie a soukromé předměty badatelů.
Snad nejvýznamnějším jménem výstavy je podle kurátorky zdejší benediktin Beda Dudík. První oficiální moravský zemský historiograf žil v 19. století a je autorem slavných Dějin Moravy.
"Zajímavé je, že Dějiny ve své době nebyly vůbec populární, zaprvé začaly vycházet v němčině, a pak proto, že Dudík potíral staré pravdy, což v období vyhroceného nacionálního boje nebylo vítané. Avšak dnešní badatelé znovu potvrzují, jak pravdivé objevy měl," řekla Pavelková.
Na výstavě je poprvé k vidění též Dudíkův mešní pohár a patera, které si nechal zhotovit ze svých vyznamenání.
Zajímavý osud měl i úplně první archivář Antonín Boček. "Při jeho tragické smrti, kdy spadl ze schodů vlastního domu, se zjistilo, že do listin vkládal falza. Ta si tak trochu nešikovně právě doma archivoval označená," dodala Pavelková.
