Poté, co v loňském roce vedení města za 225 milionů korun odkoupilo naprostou většinu akcií brněnského výstaviště, vyhlásilo, že chce rozsáhlý areál zatraktivnit a více otevřít lidem. A společnost Veletrhy Brno, která jej pro město spravuje, na začátku týdne nastínila svou vizi, jak toho dosáhnout.
Přestože v minulosti se vedení výstaviště většímu otevírání areálu bránilo, navrženými změnami nyní alespoň částečně ustoupilo požadavkům magistrátu.
„Chceme se bavit o částech, jako je například budova bývalého divadla poblíž hlavního vchodu nebo plocha okolo Bauerovy ulice. Je potřeba si udělat představu, jak může celé území fungovat,“ poznamenal brněnský primátor Petr Vokřál (ANO), jenž zároveň sedí v představenstvu Veletrhů Brno.
Definitivní podobu areálu určí až dvoukolová urbanistická soutěž, kterou město vypíše pravděpodobně v dubnu. Výsledky by měly být známé na konci roku, už nyní se ale hovoří především o využití prostorů mimo hlavní výstavní část. Řešit se bude také blízké okolí, kam spadá i území u Anthroposu, kde se město chystá vybudovat velký areál pro rekreační sportovce.
Také podle plánu vedení výstaviště si město rozebere okolní budovy a nebude příliš zasahovat do výstavních prostor. „Urbanistická soutěž se zaměří hlavně na okolí výstavního centra,“ podotkl generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš.
Vedení společnosti už má rozkreslený plán, jak by brněnské výstaviště mohlo vypadat v roce 2030. MF DNES přináší přehled nejzásadnějších změn, z nichž některé se odehrají už v nejbližších letech.
1 Menší areál, prostor pro město
K výraznějšímu otevření areálu lidem má pomoct především zmenšení „srdce“ výstaviště. Ohraničené plotem tak zůstanou pouze prostory určené čistě k veletržním akcím. Mimo jiné se oddělí zmíněné divadlo či pavilony Brno a Morava, čímž se zlepší přístup k těmto budovám.
„Jde o objekty vhodné pro městské účely, a ne ty výstavní,“ vysvětlil mluvčí výstaviště Jiří Smetana s tím, že pro potřeby města se zároveň počítá i se zmenšením prostor pro technické zázemí a administrativu.
Naopak výstavní plocha se zmenšovat nebude. Podle Kuliše by dokonce v areálu mohl jeden nový pavilon přibýt. V plánu, který společnost představila, jsou zakreslené rovnou dva – jeden mezi „zetkem“ a ulicí Hlinky, další hned vedle pavilonu C. Právě druhá varianta je pravděpodobnější. „Nová budova by měla mít rozlohu asi pět tisíc metrů čtverečních,“ vypočítal Smetana.
2 Velodrom pryč, divadlo čeká oživení
Otazník visí nad budoucností velodromu. Ten stále slouží pro sportovní účely, ale také koncerty. Pomalu však dosluhuje, proto ho nejspíš čeká demolice. „Na místě, kde nyní stojí velodrom, vidíme velký potenciál pro nové využití. Musíme ale najít alternativu pro cyklisty,“ uvedl Vokřál s tím, že město uvažuje o stavbě nového cyklistického stadionu v jiné lokalitě.
A řeší se i využití bývalého divadla, kde v roce 1929 krátce fungovalo studio Národního divadla Brno, vedené E. F. Burianem. V 70. letech, kdy bylo z důvodu rekonstrukce uzavřeno Mahenovo divadlo, zde část repertoáru uvedla i činohra.
„Teď je divadlo dlouho zavřené, uvažujeme však o jeho rekonstrukci,“ prohlásil Vokřál na adresu památkově chráněné funkcionalistické stavby. Jestli by se i po opravě vrátila ke kulturním účelům, však zatím není jisté.
3 Dvě parkoviště Park & Ride
Představený plán také počítá s tím, že výstaviště zapadne do nového dopravního konceptu Brna. A sice vybudováním záchytných parkovišť mimo centrum města, aby tam řidiči mohli odstavit svá auta a dále cestovat MHD.
Do tří let by právě na výstavišti měla vzniknout dvě parkoviště typu Park & Ride – jedno u vozovny Pisárky a druhé před hlavním vstupem do areálu. „To je jedna z věcí, která se projeví velmi rychle. Chceme, aby každý mohl zaparkovat u smyčky poblíž vozovny a nasednout o patro výš do tramvaje,“ přiblížil Vokřál.
Funkční zůstane i parkoviště u pavilonu P, kde se navíc počítá s lávkou přes Bauerovu ulici. Využít by ho tak pro svá auta mohli i návštěvníci koupaliště Riviéra.
4 Lanovka z Pisárek do Bohunic
V návrhu je poblíž vozovny zakreslená i stanice pro plánovanou lanovku, která by svou cestu startovala právě z výstaviště a propojila Pisárky s Bohunicemi. Pokud záměr města vyjde podle předpokladů, cesta vzduchem potrvá pouhé čtyři a půl minuty a za hodinu se tímto způsobem může přepravit 500 lidí jedním i druhým směrem.
Brno chce na projekt získat peníze z evropských fondů, stavět by se mohlo v letech 2018 až 2020. A změn dozná i samotná vozovna pro tramvaje, počítá se s jejím rozšířením.
5 Více místa pro hasiče
Poblíž vznikne také moderní zázemí pro hasiče, protože to současné, u brány číslo 5, je v nevyhovujícím stavu. „Mají zájem o nové centrum, kde by mohli koncentrovat nejmodernější techniku,“ nastínil plány Vokřál. Podle mluvčího jihomoravských hasičů už současné kapacity nestačí. „Prostory jsou opravdu značně stísněné,“ podotkl Jaroslav Mikoška.
