S důležitým objevem přišel tým vědců z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Masarykovy univerzity.
Nové látky s cílenou biologickou aktivitou dokáží účinně potlačovat aktivitu určitých proteinů - takzvaných PIM kináz. „Právě jejich nadměrná produkce je charakteristická pro buňky rakoviny prostaty a některé leukémie a lymfomy,“ popsal vedoucí výzkumného týmu Kamil Paruch.
Podle Karla Součka z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR je převratné, že se taková věc v českých podmínkách podařila.
„Tyto proteiny mohou hrát fundamentální roli ve vzniku a rozvoji celé řady nádorových onemocnění, ale též v rezistenci vůči konvenční protinádorové léčbě. Představují tak jeden ze slibných cílů budoucí protinádorové terapie u různých typů nádorů,“ přiblížil Souček, který s Paruchem spolupracuje na jiných projektech.
Vedoucí týmu Kamil ParuchPůsobil 13 let v USA (1995-2009) kde získal doktorát z chemie na Columbia University a pracoval na vývoji nových léčivých látek v přední farmaceutické společnosti Schering Corporation (nyní Schering-Plough). Vrátil se v roce 2009 díky grantu od Jihomoravského kraje v rámci programu SoMoPro podporující návrat českých vědců z ciziny domů nebo příchod zahraničních vědců do Jihomoravského kraje. |
O jak výjimečný objev jde v širším kontextu výzkumu možností léčby rakoviny, podle něj ukáže především až čas. S tím souhlasí i šéf Biofyzikálního ústavu Stanislav Kozubek, který upozorňuje, že nadcházející mnohaleté testování na cestě k léku může z mnoha různých důvodů selhat, ať už na úrovni testů buněk a tkání či během klinické studie.
„Aby bylo možné některou z těchto sloučenin použít v klinické praxi, musí se dále testovat v preklinickém vývoji. To je ještě dlouhá cesta a pravděpodobnost, že na konci této cesty budeme schopni účinně léčit rakovinu prostaty těmito sloučeninami, není bohužel velká. To plyne z faktu, že podobných látek - inhibitorů onkoproteinů - bylo navrženo mnoho a nakonec nebyly pro léčbu vhodné,“ objasnil.
Léčba rakoviny prostaty má celou řadu variant závislých na typu a stádiu nádoru, stavu pacienta a dalších okolnostech. Takzvané PIM inhibitory zatím ke standardním prostředkům léčby nepatří a i v budoucnu by podle Kozubka připadaly v úvahu spíše u pokročilých onemocnění.
„To však nikterak nesnižuje hodnotu výsledku získaného v ICRC. Byla nalezena nová možnost, jak zlepšit léčbu některých druhů rakoviny a je potřeba tuto cestu ověřit, jak dalece bude účinná a použitelná u člověka. Některé podobné látky se nakonec ukázaly být účinné nejen proti původnímu zhoubnému onemocnění, ale i pro další nádory,“ konstatoval Kozubek.
Rakovina prostaty? U mužů druhá nejsmrtelnější
Vedení centra klinického výzkumu nyní hledá strategického partnera, který by se do preklinického vývoje léčiv zapojil.
„Podáním patentu byl ukončen první milník v projektu, který spočíval v identifikaci nových patentovatelných sloučenin, potenciálně použitelných právě pro vývoj nových léčiv,“ zdůraznil šéf výzkumného centra Gorazd B. Stokin.
Zhoubný nádor prostaty je u českých mužů druhem rakoviny, na který umírají nejčastěji hned po rakovině plic. Za posledních dvacet let se přitom jeho výskyt téměř zdvojnásobil.
Podle statistik Národního onkologického registru se v roce 2009 podařilo odhalit přes šest tisíc nemocných s rakovinou prostaty, z toho skoro 1500 mužů na ni zemřelo. Celkově lékaři ročně odhalí v Česku onkologický problém zhruba u 80 tisíc lidí, z toho asi 27 tisíc z nich na zhoubný nádor zemře.
